<p><strong>Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;ČR.</strong></p><p><strong>Taťána Gazárková </strong>v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;<strong>Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR</strong>. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži <strong>„Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“</strong>, kterou vyhlašuje <strong>Francouzské velvyslanectví v&nbsp;České republice</strong>, a&nbsp;to za svoji disertační práci s&nbsp;názvem „Analýza steroidů pomocí moderních chromatografických a&nbsp;hmotnostně spektrometrických technik: Od fundamentálních studií k&nbsp;cíleným bioanalytickým aplikacím“ (školitelka: <strong>Lucie Nováková, Univerzita Karlova</strong>).</p><h5><strong>Co dělá tento obor podle Vás obzvláště zajímavým nebo jedinečným?</strong></h5><p>Na analytické chemii mě baví, že je do určité míry detektivní prací. Často hledáte způsob, jak „zviditelnit neviditelné“. Jinými slovy, získat ze složitého vzorku informaci, která vás zajímá, a&nbsp;následně ji správně interpretovat. Na bioanalytické chemii mě navíc oslovuje její mezioborovost. Propojuje analytickou chemii s&nbsp;biochemií, biologií a&nbsp;medicínou, takže člověk musí umět nejen převést biologickou či klinickou otázku do podoby měřitelného analytického experimentu, ale také získaná data zasadit zpět do širšího biologického kontextu. Právě toto propojení různých perspektiv mě na oboru baví asi nejvíc. Zároveň zde zůstává velký prostor i&nbsp;pro základní výzkum, od studia samotných analytických technik přes jejich zdokonalování až po vývoj nových metodických přístupů.</p><h5><strong>Kudy vedla Vaše cesta do </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/vyzkum/laborator-antibioticke-rezistence-a-mikrobialni-metabolomiky"><strong>Laboratoře antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky</strong></a><strong> a&nbsp;na jakém projektu právě pracujete?</strong></h5><p>Na MBÚ mě přivedl společný projekt <strong>dr. Zdeňka Kameníka</strong> s&nbsp;<strong>doc. Janem Bobkem</strong> <strong>z&nbsp;1. LF UK</strong>. Pro mě to byla zároveň příležitost posunout se od cílené analýzy a&nbsp;studia chromatografických technik směrem k&nbsp;necílené metabolomice a&nbsp;novým biologickým otázkám.</p><p>V projektu se snažíme najít nové biologicky aktivní látky, které by byly účinné zejména vůči patogenním houbám. Jako jejich potenciální zdroj studujeme streptomycety, tedy bakterie známé svou schopností vytvářet velké množství biologicky aktivních sloučenin, včetně řady dnes používaných antibiotik. Zaměřujeme se přitom na méně prozkoumané streptomycety asociované s&nbsp;hostitelskými organismy, u&nbsp;nichž jsme již v&nbsp;předchozích experimentech pozorovali antifungální aktivitu. Zajímají nás zejména kmeny aktivní proti Candida albicans, u&nbsp;nichž tuto aktivitu nedokážeme vysvětlit přítomností již známé bioaktivní látky. Právě tyto kmeny mohou být zajímavým zdrojem nových sloučenin. Výsledky necílené metabolomické analýzy pak dále propojujeme také s&nbsp;geonomickými analýzami, což nám umožňuje získat komplexnější pohled na biosyntetický potenciál vybraných kmenů.</p><h5><strong>Zapojila jste se také do letošního Vědafestu, popularizační akce pro veřejnost. Jaké to bylo?</strong></h5><p>S popularizací vědy už mám určité zkušenosti z&nbsp;<strong>Noci vědců </strong>nebo <strong>Veletrhu vědy</strong> ze svého předchozího pracoviště, ale letošní <strong>Vědafest </strong>pro mě byl přesto v&nbsp;něčem nový. Tentokrát jsem totiž představovala oblast, do které jsem sama relativně nedávno vstoupila. Bylo proto náročnější najít správné analogie a&nbsp;vysvětlit podstatu tématu jednoduše a&nbsp;zároveň přesně a&nbsp;správně. Právě to ale bylo inspirativní. Člověka to nutí podívat se na vlastní práci z&nbsp;jiné perspektivy. A&nbsp;nejhezčí pro mě byla bezprostřednost a&nbsp;zvídavost dětí, které často přicházely s&nbsp;otázkami, jež by dospělého ani nenapadly.</p><h5><strong>Nedávno jste dokončila doktorské studium. Co jsou pro Vás největší výzvy na vědecké cestě a&nbsp;co Vám je pomáhá překonat?</strong></h5><p>Jednou z&nbsp;největších, ale zároveň i&nbsp;nejzajímavějších výzev je podle mě nejistota, která je s&nbsp;výzkumem neoddělitelně spojená. Člověk často dlouhou dobu neví, zda se při řešení dané otázky vydal správným směrem a&nbsp;zda se mu nakonec podaří najít ten pomyslný poslední dílek skládačky. Právě tato nejistota je pro mě ale současně tím, co dělá vědu vzrušující.</p><p>Další velkou výzvou, kterou vnímám zejména u&nbsp;mezioborových projektů, je komunikace. Je důležitá už při formulaci hypotézy a&nbsp;plánování experimentů, ale stejně tak při interpretaci výsledků (včetně těch negativních) a&nbsp;jejich zasazení do širšího kontextu. Každý obor má do určité míry svůj vlastní jazyk a&nbsp;najít společné porozumění není vždy samozřejmé.</p><p>Mně osobně velmi pomáhá možnost problémy průběžně konzultovat s&nbsp;kolegy, ať už individuálně nebo na pravidelných laboratorních seminářích. Velkou výhodou naší současné skupiny je její mezioborovost; díky ní mám možnost vidět jeden problém z&nbsp;několika různých úhlů. A&nbsp;důležité je pro mě také neztratit zvědavost, protože právě ta člověka vede k&nbsp;dalším otázkám.</p><h5><strong>Jaké máte po doktorátu plány?</strong></h5><p>Po doktorátu jsem se rozhodla, že nemusím mít hned přesně nalinkované, co bude následovat. Ráda bych si nějakou dobu nechala otevřené dveře k&nbsp;různým možnostem a&nbsp;dál stavěla na zkušenostech z&nbsp;analytické chemie, ale zároveň je propojovala s&nbsp;dalšími oblastmi s&nbsp;biologickým nebo medicínským přesahem. Věřím, že se člověk může učit celý život, takže jsem vlastně sama zvědavá, kam mě další cesta zavede.</p><p><i>Děkujeme za rozhovor!</i></p>

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

<p><strong>Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“, patří díky své mimořádné perzistenci mezi významné kontaminanty životního prostředí. Jejich spolehlivá detekce a stanovení jsou zásadní pro ochranu veřejného zdraví i životního prostředí. Tento článek se věnuje významu analýzy PFAS, současným metodám jejich detekce a stanovení i budoucím směrům v oblasti monitoringu a řešení kontaminace těmito látkami.</strong></p><h3><strong>PFAS a jejich dopady na zdraví</strong></h3><p>PFAS představují skupinu syntetických organických sloučenin s rozmanitými strukturami, vlastnostmi a způsoby využití. Navzdory této rozmanitosti obsahují všechny PFAS perfluoroalkylové skupiny, které jsou mimořádně odolné vůči degradaci v životním prostředí i metabolické degradaci [1]. Právě tato vysoká perzistence je jednou z jejich charakteristických vlastností a zároveň důvodem, proč je řešení problematiky PFAS tak náročné.</p><h3><strong>Dokumentované zdravotní účinky</strong></h3><p>Současné vědecké poznatky spojují expozici PFAS s řadou nepříznivých účinků na zdraví:</p><ul><li>Účinky na reprodukci, včetně snížené plodnosti a zvýšeného krevního tlaku u těhotných žen [8]</li><li>Účinky na vývoj dětí, jako jsou nízká porodní hmotnost, dřívější nástup puberty a změny chování [8]</li><li>Oslabení funkce imunitního systému, včetně snížené odpovědi na očkování</li><li>Narušení působení přirozených hormonů a funkcí endokrinního systému</li><li>Zvýšené hladiny cholesterolu a vyšší riziko obezity</li><li>Zvýšené riziko několika typů nádorových onemocnění, včetně nádorů prostaty, ledvin, varlat, dutiny ústní a hltanu, mozku a endokrinních orgánů [3]</li></ul><p>Studie z roku 2023 spojila kontaminaci vody látkami PFAS s až <strong>33% nárůstem výskytu nádorových onemocnění</strong> v postižených oblastech [3]. Výzkumníci porovnali regiony se zvýšenými koncentracemi PFAS s údaji o výskytu nádorových onemocnění z amerického National Cancer Institute a po zohlednění faktorů, jako jsou kouření a obezita, zjistili vyšší výskyt několika typů nádorů.</p><h3><strong>Perzistence v životním prostředí a kontaminace</strong></h3><p>Mimořádná perzistence PFAS představuje zásadní problém z hlediska ochrany životního prostředí. PFAS jsou považovány za jedny z nejperzistentnějších organických látek v životním prostředí [7]. To znamená, že i kdyby bylo jejich používání okamžitě ukončeno, stávající kontaminace by nadále ovlivňovala ekosystémy a vodní zdroje po celé generace.</p><p>Studie z roku 2023 provedená ve vojenském prostoru využívaném k požárnímu výcviku odhadla, že bez sanačních opatření bude kontaminace PFAS přetrvávat po staletí [7]. Výzkum zjistil, že koncentrace terminálních PFAS stále překračují regulační limity až 2 000krát, a to i několik desetiletí po ukončení používání pěnidel tvořících vodní film (AFFF). Prekurzory přitom v průběhu sledovaného období představovaly přibližně polovinu extrahovatelného organického fluoru (EOF).</p><h3><strong>Současné metody detekce a stanovení</strong></h3><h4><strong>Standardizované metody EPA</strong></h4><p><strong>Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA)</strong> vyvinula několik standardizovaných metod pro analýzu PFAS, z nichž každá je určena pro specifické aplikace a typy vzorků.</p><h5><strong>Metoda EPA 533</strong></h5><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/epa-533-drying-down-pfas-samples-after-spe"><strong>Metoda EPA 533</strong></a> se zaměřuje na PFAS s kratšími uhlíkovými řetězci, v rozsahu <strong>C4 až C12</strong>. Metoda byla zveřejněna v prosinci 2019, doplňuje metodu 537.1 a má několik důležitých vlastností:</p><ul><li>Využívá kvantifikaci metodou izotopového zřeďování s izotopově značenými vnitřními standardy přidávanými před extrakcí, což snižuje celkovou nejistotu stanovení.</li><li>Využívá SPE patrony se slabým aniontoměničem, na rozdíl od polystyren-divinylbenzenu používaného v metodě 537.1</li><li>Umožňuje analyzovat 25 sloučenin PFAS, včetně dalších PFAS s krátkým řetězcem, které nebyly součástí metody 537.1</li><li>Umožňuje delší dobu uchovávání vzorků: 28 dní do extrakce a dalších 28 dní do analýzy, oproti 14 dnům do extrakce u metody 537.1</li><li>Jako konzervační činidlo používá octan amonný, zatímco metoda 537.1 využívá pufr Trizma® [1]</li></ul><h5><strong>Metoda EPA 537/537.1</strong></h5><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/sample-concentration-epa-method-537-pfas-determination"><strong>Metoda EPA 537</strong></a> byla poprvé zveřejněna v roce 2009 pro stanovení 14 PFAS v pitné vodě [6]. V roce 2018 byla aktualizována na metodu 537.1, která byla následně v roce 2020 redakčně upravena:</p><ul><li>Využívá <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-solid-phase-extraction-spe"><strong>extrakci na pevné fázi (SPE)</strong></a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-lc-ms/ms-analysis"><strong>kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS)</strong></a></li><li>Metoda 537.1 rozšířila počet stanovovaných látek na 18 PFAS, včetně HFPO-DA, jedné ze složek technologie GenX</li><li>Pro extrakci využívá sorbent na bázi styren-divinylbenzenu (SDVB)</li><li>Vzorky musí být extrahovány do 14 dnů a extrakty analyzovány do 28 dnů</li><li>K eluci analytů se používá methanol. Extrakt se následně upravuje na konečné složení methanol:voda 96:4 [1]</li></ul><p>Metody 533 a 537.1 společně umožňují stanovit celkem <strong>29 různých sloučenin PFAS v pitné vodě</strong> a jsou schváleny pro monitoring v rámci pátého pravidla pro monitorování neregulovaných kontaminantů (UCMR 5) a předpisu PFAS National Primary Drinking Water Regulation [1] [3].</p><h5><strong>Metoda EPA 1633</strong></h5><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/preparing-diverse-sample-matrices-for-epa-method-1633"><strong>Metoda EPA 1633</strong></a>, zveřejněná v roce 2024, představuje významný pokrok v analýze PFAS:</p><ul><li>Byla vyvinuta pro analýzu <strong>40 sloučenin PFAS</strong> v různých matricích, včetně povrchových a podzemních vod, odpadních vod, půdy, biologických kalů, sedimentů, průsakových vod ze skládek a rybí tkáně</li><li>Rozšiřuje možnosti analýzy nad rámec pitné vody, na kterou jsou zaměřeny metody 533 a 537.1</li><li>Poskytuje standardizovaný postup, který může nahradit modifikované metody původně určené pro pitnou vodu, například upravenou metodu EPA 537, dříve používané pro jiné typy matric [1]</li></ul><h4><strong>Konvenční analytické techniky</strong></h4><p>Zlatým standardem analýzy PFAS jsou chromatografické techniky ve spojení s hmotnostní spektrometrií:</p><ul><li>Kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) je nejčastěji používanou metodou pro analýzu PFAS a nabízí vysokou citlivost a selektivitu [1]</li><li>Hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením (HRMS) umožňuje rychlou detekci a identifikaci jednotlivých PFAS při velmi nízkých koncentracích [5]</li></ul><p>Tyto techniky umožňují detekovat PFAS na úrovni ppt (10⁻¹²), což je zásadní vzhledem k velmi nízkým koncentracím, při nichž mohou být PFAS spojovány s nepříznivými zdravotními účinky [1]. Vyžadují však sofistikované přístrojové vybavení, specializované odborné znalosti a značné finanční prostředky, a proto nejsou v mnoha regionech, zejména v rozvojových zemích, snadno dostupné.</p><h4><strong>Nové technologie pro detekci PFAS</strong></h4><p>V současnosti se vyvíjí několik inovativních přístupů, jejichž cílem je překonat omezení konvenčních analytických metod:</p><ul><li>Elektrochemické biosenzory využívající modifikované elektrody vykazují potenciál pro selektivní detekci PFAS s nízkými mezemi detekce [2]</li><li>Povrchově zesílená Ramanova spektroskopie (SERS) využívá kovové nanočástice a lze ji využít jako přenosnou metodu pro analýzu přímo na místě [1]</li><li>Molekulárně vtištěné polymery (MIP) nabízejí tepelnou a fyzikální stabilitu, možnost opakovaného použití a nízké náklady na syntézu materiálů určených k detekci PFAS [6]</li></ul><p>Cílem těchto nových technologií je nabídnout dostupnější, v terénu použitelné a ekonomicky výhodnější alternativy k tradičním laboratorním metodám.</p><h3><strong>Výzvy spojené s detekcí PFAS</strong></h3><h4><strong>Analytické výzvy</strong></h4><p>Analýza PFAS přináší několik technických problémů:</p><ul><li>Všudypřítomnost PFAS v laboratorním vybavení a příslušenství může při měření na úrovni ppt způsobovat kontaminaci pozadí [1]</li><li>Řada součástí kapalinových chromatografů, hmotnostních spektrometrů a systémů pro extrakci na pevné fázi obsahuje materiály, ze kterých se mohou uvolňovat sloučeniny PFAS [9]</li><li>Vzhledem k existenci tisíců různých PFAS je jejich komplexní analýza obtížná, protože analytické standardy jsou dostupné pouze pro malou část těchto sloučenin [1]</li><li>Složité matrice, jako jsou potraviny a environmentální vzorky, vyžadují náročnější postupy přípravy vzorků</li></ul><h4><strong>Globální rozdíly v analytických možnostech</strong></h4><p>Dostupnost technologií pro analýzu PFAS se v jednotlivých částech světa výrazně liší:</p><ul><li>Mnoho rozvojových regionů, zejména v Africe, nemá dostatečně vybavené laboratoře s přístroji potřebnými pro detekci a stanovení PFAS</li><li>V těchto regionech často chybí kvalifikovaní odborníci se zkušenostmi s analýzou PFAS</li><li>Vysoké náklady na pořízení a údržbu sofistikovaných analytických přístrojů představují významnou překážku pro rozsáhlejší monitoring PFAS v oblastech s omezenými zdroji [1]</li><li>Pozornost a finanční prostředky jsou často směřovány k naléhavějším problémům, jako jsou infekční onemocnění, chudoba a potravinová bezpečnost, namísto k environmentálním kontaminantům, mezi které patří také PFAS</li></ul><h4><strong>Regulační rámec a plnění požadavků</strong></h4><p>Regulační rámec pro PFAS se po celém světě rychle vyvíjí:</p><ul><li>EPA v září 2024 finalizovala ustanovení § 8(a)(7) amerického zákona Toxic Substances Control Act, které výrobcům a dovozcům ukládá povinnost podávat informace o používání PFAS od roku 2011 [10]</li><li>Elektronické vykazování údajů o PFAS mělo být zahájeno 11. července 2025, přičemž konečné termíny pro podání hlášení připadají na rok 2026</li><li>Společnosti musí předkládat podrobné informace, včetně chemické identity látek, objemů výroby, jejich použití v průmyslových a spotřebitelských výrobcích, expozice pracovníků a způsobů likvidace [10]</li></ul><p>Tyto předpisy zvyšují poptávku po účinnějších a dostupnějších metodách analýzy PFAS, které umožní zajistit plnění regulačních požadavků a ochranu veřejného zdraví.</p><h3><strong>Budoucí směry v analýze PFAS</strong></h3><h4><strong>Technologický pokrok</strong></h4><p>Budoucnost analýzy PFAS spočívá ve vývoji dostupnějších, citlivějších a komplexnějších metod:</p><ul><li>Metody necíleného screeningu, které umožňují identifikovat neznámé PFAS bez potřeby analytického standardu pro každou konkrétní sloučeninu</li><li>Metody analýzy celkového fluoru, jako je stanovení adsorbovatelného organického fluoru (AOF) nebo test celkových oxidovatelných prekurzorů (TOP assay), umožňují kvantifikovat fluor přítomný ve vzorku [1]</li><li>Přenosné senzory a technologie použitelné v terénu, které umožňují monitoring přímo v místě odběru a rychlou reakci na případy kontaminace</li><li>Řešení využívající umělou inteligenci, která mohou zlepšit analýzu a interpretaci dat u komplexních směsí PFAS</li></ul><h4><strong>Spolupráce a koordinovaný přístup</strong></h4><p>Řešení globálního problému kontaminace PFAS vyžaduje koordinované úsilí:</p><ul><li>Mezinárodní partnerství mezi výzkumnými týmy v rozvinutých a rozvojových regionech zaměřená na předávání odborných znalostí a budování analytických kapacit</li><li>Standardizaci analytických metod, která zajistí konzistentnost a porovnatelnost výsledků mezi různými laboratořemi a regiony</li><li>Otevřené sdílení dat a mezinárodní spolupráci umožňující využít společné znalosti a zdroje</li><li>Začlenění monitoringu PFAS do širších systémů sledování stavu životního prostředí a veřejného zdraví</li></ul><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>Detekce a stanovení PFAS nejsou pouze technickou výzvou, ale také důležitou součástí ochrany veřejného zdraví a životního prostředí [1]. Vzhledem k mimořádné perzistenci těchto „věčných chemikálií“ nabývá vývoj účinných, dostupných a komplexních analytických metod stále většího významu. Pokrok v analytických technologiích, posilování regulačních rámců a rozvoj mezinárodní spolupráce mohou přispět k lepšímu pochopení, monitorování a postupnému zmírňování dopadů kontaminace PFAS.</p><p>Standardizované metody EPA 533, 537.1 a 1633 představují zásadní nástroje pro monitoring PFAS v různých environmentálních matricích. Pro pokrytí celého spektra PFAS a zlepšení globální dostupnosti jejich analýzy je však zapotřebí další vývoj a inovace [1] [6]. Další postup vyžaduje dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje, budování analytických kapacit v regionech s omezenými zdroji a důraz na environmentální spravedlnost, která zajistí všem komunitám přístup k nástrojům a informacím potřebným k ochraně před expozicí PFAS. Pouze komplexní přístup může pomoci řešit složité problémy spojené s těmito perzistentními kontaminanty.</p><blockquote><p>Přečtěte si také další díly naší <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/introducing-our-environmental-contaminants-series-making-sense-of-the-alphabet-soup"><strong>série o kontaminantech životního prostředí</strong></a>, které se věnují <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-persistent-organic-pollutants-pops"><strong>perzistentním organickým polutantům (POPs)</strong></a>,<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polycyclic-aromatic-hydrocarbons-pahs"><strong>polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAHs)</strong></a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-semi-volatile-organic-compounds-svocs"><strong>polotěkavým organickým sloučeninám (SVOCs)</strong></a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polychlorinated-biphenyls-pcbs"><strong>polychlorovaným bifenylům (PCBs)</strong></a>.</p></blockquote>

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

<p><strong>Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise </strong><i><strong>ACS Nano</strong></i><strong>.</strong></p><p><i>„Robota si dnes lidé často představí jako elektronické zařízení. Ve skutečnosti je to ale jakýkoliv systém, který dokáže autonomně vykonávat určitou činnost,“</i> vysvětluje <strong>Martin Pumera z CEITEC VUT</strong>.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg" alt="CEITEC VUT/Jakub Rozboud: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Martin Pumera ve své laboratoři na CEITEC VUT." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><p>Výzkumný tým vytvořil tzv. bioboty – biohybridní mikrorobotické kapsle obsahující pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci produkují oxid uhličitý, bioboti se díky vznikajícím bublinkám samovolně pohybují nahoru a dolů v kapalině. Tím přirozeně promíchávají obsah nádoby a zefektivňují kvašení. Oproti běžným statickým částicím tak dokážou urychlit chemické procesy důležité při výrobě potravin.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikrorobot z hematitu (ilustrační obrázek)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg 209w," sizes="100vw" width="1600" height="1192"></p><p>Významnou výhodou technologie je také snadné oddělení biobotů od hotového nápoje. Díky obsaženým magnetickým částicím je lze po skončení fermentace řídit magnetickým polem a odstranit bez nutnosti další filtrace. Vědci navíc ukázali, že bioboty lze opakovaně použít v několika výrobních cyklech.</p><p><i>„Oproti běžným statickým částicím se mikroroboti aktivně pohybují v celém objemu kapaliny, takže dokážou pokrýt větší prostor a celý proces zefektivnit. Zároveň tak umožňují snadnější automatizaci výroby,“</i> doplňuje Martin Pumera. Tým nyní diskutuje možné využití technologie s velkým evropským pivovarem.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikroroboti g-C₃N₄ (ilustační foto)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg 158w," sizes="100vw" width="1476" height="1460"></p><p>Skupina Martina Pumery se využití mikrorobotů a pokročilých materiálů v potravinářství věnuje dlouhodobě. V minulosti například vyvinula flexibilní senzor pro chytré obaly, který dokáže odhalit zkažené rybí maso. Nové bioboty tak představují další krok k modernějším metodám kontroly kvality a bezpečnosti potravin.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg" alt="CEITEC VUT/ACS Nano: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Obálka časopisu ACS Nano, na níž je obrázek k článku Martina Pumery." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2128"></p>

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin 

Osobnosti

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Věda a výzkum

Článek

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Všeobecná analytická chémia

Kniha světově známého slovenského vědce Prof. Ing. Eduarda Plška, DrSc.

<p><strong>Kniha se vymyká běžným učebnicím nebo monografiím – vyznačuje se filosofickým nadhledem, současně však prezentuje rozsáhlé praktické zkušenosti autora.</strong></p>
<ul>
<li><p><strong>ISBN 978-80-86380-61-2</strong></p>
</li>
<li><p><strong>193 stran</strong></p>
</li>
<li><p>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 86. publikaci</p>
</li>
<li><p><strong>Recenzent:</strong> Prof. Ing. Karol Florián, DrSc.</p>
</li>
</ul>
<h3><strong>Obsah:</strong></h3>
<h4><strong>1000 PREDSLOV</strong></h4>
<h4><strong>2000 ÚVOD</strong></h4>
<ul>
<li>2010 Veda je súčasťou kultúry</li>
<li>2020 Náplň, úlohy a metódy analytickej chémie</li>
<li>2030 Krátky prehľad dejinného vývoja analytickej chémie</li>
</ul>
<h4><strong>3000 NÁPLŇ VŠEOBECNEJ ANALYTICKEJ CHÉMIE</strong></h4>
<ul>
<li>3010 Čo je všeobecná analytická chémia?</li>
<li>3020 Súčasti všeobecnej analytickej chémie</li>
</ul>
<h4><strong>4000 ADEKVÁTNOSŤ</strong></h4>
<ul>
<li>4010 Výber analytickej metódy</li>
</ul>
<h4><strong>5000 ODBER A ÚPRAVA VZORKY</strong></h4>
<ul>
<li>5010 Odber vzorky</li>
<li>5020 Mechanická úprava vzoriek</li>
<li>5030 Rozklady vzoriek</li>
<li>5040 Nabohacovacie postupy</li>
<li>5050 Separačné postupy</li>
</ul>
<h4><strong>6000 MERANIE ANALYTICKÉHO SIGNÁLU</strong></h4>
<h5><strong>6100 Základné princípy</strong></h5>
<ul>
<li>6110 Jednotky merania<ul>
<li>6111 Historický pohľad na vývoj jednotiek merania</li>
<li>6112 Metrická sústava jednotiek merania</li>
<li>6113 Medzinárodná sústava jednotiek, jej klady i nedostatky</li>
</ul>
</li>
<li>6120 Výhrady ku niektorým jednotkám SI</li>
</ul>
<h5><strong>6200 Korekcia nameranej hodnoty na pozadie</strong></h5>
<ul>
<li>6210 Priebeh pozadia analytického signálu</li>
<li>6220 Možnosti korekcie vplyvu pozadia<ul>
<li>6221 Metóda „on peak“</li>
<li>6222 Metóda „off peak“</li>
<li>6223 Korekcia štrukturovaného pozadia</li>
<li>6224 Korekcia pozadia meraním na krídle píku</li>
<li>6225 Korekcia pozadia pomocou Gaussovho substrakčného logaritmu</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>6300 Niektoré možnosti počítačového spracovania záznamov</strong></h5>
<h5><strong>6400 Využitie matematickej štatistiky pre spracovanie nameraných údajov</strong></h5>
<ul>
<li>6410 Historický prehľad</li>
<li>6420 Krátky prehľad vybraných základných pojmov z matematickej statistiky<ul>
<li>6421 Gaussov zákon šírenia sa chýb</li>
<li>6422 Rôzne typy rozdelenia</li>
</ul>
</li>
<li>6430 Podmienky použitia základných typov rozdelenia výsledkov<ul>
<li>6431 Gaussovo normálne rozdelenie</li>
<li>6432 Logaritmicky normálne rozdelenie</li>
<li>6433 Pragmatické rozdelenie</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>6500 Výpočet štandardnej odchýlky z výsledkov paralelných meraní</strong></h5>
<h5><strong>6600 Znázornenie priebehu základných rozdelení</strong></h5>
<h5><strong>6700 Vplyvy pôsobiace na rozdelenie hodnôt analytického signálu</strong></h5>
<ul>
<li>6710 Vľavo výrazne zošikmené rozloženie spôsobené úzkym tvarom píku</li>
<li>6720 Optimalizovanie merania polohy píku</li>
<li>6730 Systematické chyby</li>
<li>6740 Technika porovnávacieho píku<ul>
<li>6741 Historický prehľad</li>
<li>6742 Vplyvy pôsobiace na pomer analytického signálu ku referenčnému</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>6800 Rozptylové diagramy</strong></h5>
<ul>
<li>6810 Vlastnosti rozptylových diagramov</li>
<li>6820 O koľko sa zlepší presnosť výsledku analýzy použitím vnútrného porovnania</li>
<li>6830 Prečo sa na rozptylové diagramy prakticky zabudlo?</li>
</ul>
<h4><strong>7000 PRIRADENIE</strong></h4>
<h5><strong>7100 Kalibračný proces</strong></h5>
<ul>
<li>7110 Princíp a význam kalibrácie<ul>
<li>7111 Selektivita a robustnosť</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>7200 Kalibračné techniky</strong></h5>
<ul>
<li>7210 Technika kalibrácie za použitia sady kalibračných štandardov</li>
<li>7220 Referenčné materiály<ul>
<li>7221 Definícia</li>
<li>7222 Požiadavky na vlastnosti RM pri kalibračnom procese</li>
<li>7223 Optimalizácia obsahov kalibračných štandardov</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>7300 Matematický opis analytickej kalibračnej závislosti</strong></h5>
<ul>
<li>7310 Priebeh analytických kalibračných kriviek</li>
<li>7320 Interval spoľahlivosti analytickej kalibračnej funkcie</li>
</ul>
<h5><strong>7400 Technika kalibrácie pomocou prídavku štandardu</strong></h5>
<ul>
<li>7410 Vyjasnime si najprv niekoľko terminologických otázok</li>
<li>7420 Opis techniky kalibrácie prídavkom štandardu<ul>
<li>7421 Možnosti kalibrácie prídavkom štandardu pri nelineárnej analytickej funkcii</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4><strong>8000 HODNOTENIE ANALYTICKÉHO VÝSLEDKU</strong></h4>
<h5><strong>8100 Dôkazuschopnosť analytického postupu</strong></h5>
<ul>
<li>8110 Historický pohľad</li>
<li>8120 Objektivizácia opisu dôkazuschopnosti – súčasný stav</li>
<li>8130 Priama metóda<ul>
<li>8131 Nejasnosti vyskytujúce sa pri priamej metóde</li>
</ul>
</li>
<li>8140 Nepriama metóda</li>
</ul>
<h5><strong>8200 Kritický pohľad na dôkazuschopnosť analytických metód</strong></h5>
<ul>
<li>8210 Jasné definície</li>
<li>8220 Možnosti a obmedzenia metód zistenia dôkazuschopnosti</li>
<li>8230 Problémy s medzou dôkazu pri tranzientných signáloch</li>
<li>8240 Stanovenie obsahu analytu pod konvenčnou medzou dôkazu</li>
<li>8250 Stanovenie priemerného obsahu a štandardnej odchýlky v sústavách obsahujúcich podlimitné výsledky<ul>
<li>8251 Historický prehľad</li>
<li>8252 Vlastnosti sústav obsahujúcich podlimitné údaje</li>
<li>8253 Názorný pohľad na možnosť ako spracovať analytické výsledky, ak ich časť je v podlimitnej oblasti</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>8300 Presnosť a správnosť analytického výsledku</strong></h5>
<ul>
<li>8310 Zistenie prítomnosti systematických odchýliek<ul>
<li>8311 Využitie štatistického t testu na hodnotenie systematickej chyby</li>
<li>8312 Ďalšie možnosti zistenia systematických chýb</li>
<li>8313 Rôzne druhy systematických chýb</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>8400 Ekonomické parametre hodnotiace analytický postup</strong></h5>
<ul>
<li>8410 Súvislosť metrologických hodnotiacich parametrov s ekonomickými</li>
</ul>
<h5><strong>8500 Rozlíšenie ako základ analytickej výkonnosti</strong></h5>
<ul>
<li>8510 Čo majú metrologické parametre spoločné s rozlišovacou schopnosťou?</li>
<li>8520 Rozlíšenie vlnových dĺžok elektromagnetického žiarenia<ul>
<li>8521 Rozlišovacia schopnosť hranola</li>
<li>8522 Rozlišovacia schopnosť difrakčnej mriežky</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>8600 Výhody a nedostatky využitia výpočtovej techniky</strong></h5>
<h4><strong>9000 POUŽITÁ LITERATÚRA</strong></h4>
<h4><strong>O AUTOROVI</strong></h4>
<h4><strong>VECNÝ A MENNÝ REGISTER</strong></h4>
<h4><strong>SPONZORI, INZERCIA</strong></h4>


CHEMICAL ELEMENTS Compendium

Přehlednou formou je zde popsána historie prvku, jeho výskyt a výroba, fyzikálně chemické vlastnosti, sloučeniny, které tvoří, biologické vlastnosti atd. a také možnosti stanovení různými analytickými metodami.

<p>Kniha, která navazuje na dvě předchozí vydání v polském jazyce, je napsána v angličtině. Přehlednou formou je zde popsána historie prvku, jeho výskyt a výroba, fyzikálně chemické vlastnosti, sloučeniny, které tvoří, biologické vlastnosti atd. a také možnosti stanovení různými analytickými metodami. (Podrobněji uvádíme v následujícím anglickém textu). Součástí knihy jsou tabulky prvků sestavené podle určitých parametrů a také mnohojazyčný slovníček názvů prvků.</p>
<p><strong>Kniha je vhodná nejen pro chemiky, ale také pro všechny zabývající se anglickým jazykem.</strong></p>
<ul>
<li><p><strong>Autoři:</strong> Kolektiv autorů ze Slezské technické univerzity v Gliwicích</p>
</li>
<li><p><strong>ISBN 978-80-86380-66-7</strong></p>
</li>
<li><p><strong>230 stran</strong></p>
</li>
<li><p>pevná vazba, náklad 1 000 výtisků</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 91. publikaci</p>
</li>
<li><p><strong>Recenzent:</strong> Prof. Ing. Miroslav Vlček, CSc. – Univerzita Pardubice a Prof. Zbigniew Hubicki – Univerzita Marie Curie-Sklodovské v Lublině</p>
</li>
</ul>
<h3><strong>Obsah:</strong></h3>
<ul>
<li><p>History and general properties</p>
</li>
<li><p>Content in the universe, Occurrence, Deposits, Industrial production</p>
</li>
<li><p>Physical and chemical properties: melting point, boiling point, density, thermal conductivity λ, solubility in water S, molar volume V0, Brinell hardness, tensile strength Rm, coeff. of linear thermal expansion α...</p>
</li>
<li><p>Oxid. states, electron configuration, atomic radius, examples of chemical substances</p>
</li>
<li><p>Isotope mass range, number of isotopes, key isotopes</p>
</li>
<li><p>Thermodynamic data: state, ΔHº, ΔGº, Sº, C<em>p</em>, ΔH<em>f</em>, ΔH<em>v</em></p>
</li>
<li><p>Critical parameters: T<em>K</em>, p<em>K</em>, ρ<em>K</em>, Z<em>K</em></p>
</li>
<li><p>Crystal structure</p>
</li>
<li><p>Electronegativity, Electron affinity, Ionization energy, Standard redox potential</p>
</li>
<li><p>Reactivity</p>
</li>
<li><p>Solubility product constants of chosen compounds, Stability constants of chosen complexes</p>
</li>
<li><p>Applications of the element and its compounds</p>
</li>
<li><p>Biological role (daily dietary intake, toxic intake, lethal intake)</p>
</li>
<li><p>Analytical determination (methods, limits of detection)</p>
</li>
</ul>
<h3><strong>Elements</strong></h3>
<ul>
<li>Actinium</li>
<li>Aluminium</li>
<li>Americium</li>
<li>Antimony</li>
<li>Argon </li>
<li>Arsenic </li>
<li>Astatine</li>
<li>Barium</li>
<li>Berkelium </li>
<li>Beryllium</li>
<li>Bismuth</li>
<li>Bohrium </li>
<li>Boron</li>
<li>Bromine</li>
<li>Cadmium</li>
<li>Caesium</li>
<li>Calcium</li>
<li>Californium</li>
<li>Carbon</li>
<li>Cerium</li>
<li>Chlorine</li>
<li>Chromium</li>
<li>Cobalt</li>
<li>Copernicium</li>
<li>Copper</li>
<li>Curium</li>
<li>Darmstadtium</li>
<li>Dubnium</li>
<li>Dysprosium</li>
<li>Einsteinium</li>
<li>Erbium</li>
<li>Europium</li>
<li>Fermium</li>
<li>Flerovium</li>
<li>Fluorin</li>
<li>Francium</li>
<li>Gadolinium</li>
<li>Gallium</li>
<li>Germanium</li>
<li>Gold</li>
<li>Hafnium</li>
<li>Hassium</li>
<li>Helium</li>
<li>Holmium</li>
<li>Hydrogen</li>
<li>Indium</li>
<li>Iodine</li>
<li>Iridium</li>
<li>Iron</li>
<li>Krypton</li>
<li>Lanthanum</li>
<li>Lawrencium</li>
<li>Lead</li>
<li>Lithium</li>
<li>Livermorium</li>
<li>Lutetium</li>
<li>Magnesium</li>
<li>Manganese</li>
<li>Meitnerium</li>
<li>Mendelevium</li>
<li>Mercury</li>
<li>Molybdenum</li>
<li>Neodymium</li>
<li>Neon</li>
<li>Neptunium</li>
<li>Nickel</li>
<li>Niobium</li>
<li>Nitrogen</li>
<li>Nobelium</li>
<li>Osmium</li>
<li>Oxygen</li>
<li>Palladium</li>
<li>Phosphorus</li>
<li>Platinum</li>
<li>Plutonium</li>
<li>Polonium</li>
<li>Potassium</li>
<li>Praseodymium</li>
<li>Promethium</li>
<li>Protactinium</li>
<li>Radium</li>
<li>Radon</li>
<li>Rhenium</li>
<li>Rhodium</li>
<li>Roentgenium</li>
<li>Rubidium</li>
<li>Ruthenium</li>
<li>Rutherfordium</li>
<li>Samarium</li>
<li>Scandium</li>
<li>Seaborgium</li>
<li>Selenium</li>
<li>Silicon</li>
<li>Silver</li>
<li>Sodium</li>
<li>Strontium</li>
<li>Sulphur</li>
<li>Tantalum</li>
<li>Technetium</li>
<li>Tellurium</li>
<li>Terbium</li>
<li>Thallium</li>
<li>Thorium</li>
<li>Thulium</li>
<li>Tin</li>
<li>Titanium</li>
<li>Tungsten</li>
<li>Ununoctium</li>
<li>Ununpentium</li>
<li>Ununseptium</li>
<li>Ununtrium</li>
<li>Uranium</li>
<li>Vanadium</li>
<li>Xenon</li>
<li>Ytterbium</li>
<li>Yttrium</li>
<li>Zinc</li>
<li>Zirconium</li>
</ul>


Prietokové analytické metódy v praxi

Kniha uvádí různé druhy průtokových systémů pro elektroanalytická měření a jejich konstrukční prvky, popisuje principy průtokové anodické rozpouštěcí coulometrie a průtokové chronopotenciometrie.

<p><strong>Kniha uvádí různé druhy průtokových systémů pro elektroanalytická měření a jejich konstrukční prvky, popisuje principy průtokové anodické rozpouštěcí coulometrie a průtokové chronopotenciometrie.</strong></p>
<p>Rozsáhlá kapitola, vycházející z autorových bohatých zkušeností, je věnována praktickým aplikacím při analýzách široké škály těžkých kovů, ale také aniontů, kyselin a zásad a některých organických látek. Pozornost je věnována také procesním aplikacím.</p>
<ul>
<li><p><strong>978-80-86380-69-8</strong></p>
</li>
<li><p><strong>120 stran</strong></p>
</li>
<li><p>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků</p>
</li>
<li><p><strong>Autor:</strong> Ernest Beinrohr</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín</p>
</li>
</ul>
<h3><strong>OBSAH:</strong></h3>
<h4><strong>1. PREDSLOV</strong></h4>
<h4><strong>2. ÚVOD</strong></h4>
<h4><strong>3. PRIETOKOVÉ SYSTÉMY PRE ELEKTROANALYTICKÉ MERANIA</strong></h4>
<p>PRIETOKOVÝ SYSTÉM SO SEGMENTOVANÝM TOKOM (SFA) A PRIETOKOVÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (FIA).<br/>SEKVENČNÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (SIA).  SEKVENČNÝ A PRIETOKOVÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (SAFIA)</p>
<ul>
<li>3.1 PRIETOKOVÝ SYSTÉM SO SEGMENTOVANÝM TOKOM (SFA)</li>
<li>3.2 PRIETOKOVÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (FIA)</li>
<li>3.3 SEKVENČNÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (SIA)</li>
<li>3.4 SEKVENČNÝ A PRIETOKOVÝ INJEKČNÝ SYSTÉM (SAFIA)</li>
</ul>
<h4><strong>4. CELY, ELEKTRÓDY A ELEKTROLYTY V PRIETOKOVÝCH SYSTÉMOCH</strong></h4>
<h4><strong>5. PRIETOKOVÁ ANODICKÁ ROZPÚŠŤACIA COULOMETRIA</strong></h4>
<h4><strong>6. PRIETOKOVÁ CHRONOPOTENCIOMETRIA</strong></h4>
<p>TENKOVRSTVOVÉ COULOMETRICKÉ TITRÁCIE. PRIETOKOVÁ ROZPÚŠŤACIA CHRONOPOTENCIOMETRIA.</p>
<ul>
<li>6.1 TENKOVRSTVOVÉ COULOMETRICKÉ TITRÁCIE </li>
<li>6.2 PRIETOKOVÁ ROZPÚŠŤACIA CHRONOPOTENCIOMETRIA</li>
</ul>
<h4><strong>7. PRAKTICKÉ APLIKÁCIE</strong></h4>
<p>VYUŽITIE V LABORATÓRIÁCH. PROCESOVÉ APLIKÁCIE.</p>
<ul>
<li>7.1 VYUŽITIE V LABORATÓRIÁCH<ul>
<li>7.1.1 Zásady práce v stopovej analýze </li>
<li>7.1.2 Zvláštnosti chronopotenciometrických meraní</li>
<li>7.1.3 Zinok, kadmium, olovo a meď</li>
<li>7.1.4 Gálium </li>
<li>7.1.5 Indium </li>
<li>7.1.6 Tálium</li>
<li>7.1.7 Kadmium v prítomnosti nadbytku tália </li>
<li>7.1.8 Cín</li>
<li>7.1.9 Arzén</li>
<li>7.1.10 Antimón </li>
<li>7.1.11 Bizmut</li>
<li>7.1.12 Selén </li>
<li>7.1.13 Železo </li>
<li>7.1.14 Chróm </li>
<li>7.1.15 Mangán </li>
<li>7.1.16 Kobalt </li>
<li>7.1.17 Nikel</li>
<li>7.1.18 Striebro </li>
<li>7.1.19 Zlato</li>
<li>7.1.20 Ortuť</li>
<li>7.1.21 Urán </li>
<li>7.1.22 Chloridy </li>
<li>7.1.23 Bromidy</li>
<li>7.1.24 Jodidy</li>
<li>7.1.25 Chloritany </li>
<li>7.1.26 Bromičnany</li>
<li>7.1.27 Dusičnany</li>
<li>7.1.28 Dusitany</li>
<li>7.1.29 Amoniak </li>
<li>7.1.30 Hydrazín </li>
<li>7.1.31 Fosforečnany</li>
<li>7.1.32 Sulfidy</li>
<li>7.1.33 Siričitany a oxid siričitý</li>
<li>7.1.34 Kyselina askorbová </li>
<li>7.1.35 Alkoholy (metanol, etanol, izopropanol)</li>
<li>7.1.36 Formaldehyd</li>
<li>7.1.37 EDTA</li>
<li>7.1.38 Kyseliny, zásady</li>
</ul>
</li>
<li>7.2 PROCESOVÉ APLIKÁCIE <ul>
<li>7.2.1 Monitorovanie technologických roztokov a vôd na obsah arzénu</li>
<li>7.2.2 Sledovanie Hg, Cd, Ni a Cr(VI) v riečnej vode</li>
<li>7.2.3 Simultánne merania Zn, Cd, Pb a Cu v povrchových vodách</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4><strong>8. ZÁVER</strong></h4>
<ul>
<li><p>LITERATÚRA</p>
</li>
<li><p>ZOZNAM POUŽITÝCH SYMBOLOV A SKRATIEK</p>
</li>
<li><p>O AUTOROVI </p>
</li>
<li><p>SPONZORI, INZERCIA</p>
</li>
</ul>


Analýza organických látek (2014)

Kniha je určena především chemikům zabývajícím se analýzou v praxi, ale také studentům a pracovníkům univerzit a výzkumných ústavů.

Měření a výsledky v analytické chemii včetně CD

Kniha profesora z katedry analytické chemie PřF UK je zaměřena na správný postup měření, kalibrace, statistického zpracování a hodnocení výsledků.

<ul>
<li><p><strong>987-80-86380-48-3</strong></p>
</li>
<li><p><strong>186 stran</strong></p>
</li>
<li><p>pevná vazba, formát A5, náklad 200 výtisků</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín</p>
</li>
</ul>
<h3><strong>O autorovi</strong></h3>
<p>Jiří (Georg Kamil) Ševčík, (Prof., PhD., DSc.), profesor analytické chemie, ukončil v roce 1962 studia na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze, v roce 1966 získal na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity titul CSc. a v roce 1995 na Univerzitě Pardubice titul DrSc.</p>
<p>V letech 1976–1996 pracoval jako vedoucí výzkumu mezinárodních přístrojových firem v Holandsku a v Německu. V roce 1991 mu byla v Chicagu udělena americká cena za výzkum „R&amp;D100 AWARD”.</p>
<p>V roce 1998 byl jmenován profesorem na Karlově univerzitě, 1997-2001 byl proděkanem Přírodovědné fakulty UK, 1997-2005 vedoucím katedry analytické chemie, 2001-2008 konsultantem RWE Transgas. Spolu s RWE je vlastníkem platných patentů v řadě zemí EU a USA.</p>
<p>V roce 2004 byl zvolen členem Inženýrské Akademie České republiky.</p>
<p>Výzkumná činnost autora je zaměřena na separační analytické metody, obzvláště plynovou chromatografii a automatizaci a využití numerických řešení pro adaptivní instrumentaci.</p>
<h3><strong>Obsah</strong></h3>
<h4><strong>Úvodem</strong></h4>
<h4><strong>Plán vzorkování (rovněž příloha CD)</strong></h4>
<h5><strong>1. Měřicí zařízení</strong></h5>
<ul>
<li>Charakteristika pozorovaného děje</li>
<li>Objem detektoru</li>
<li>Integrační interval sběru dat</li>
<li>Časová konstanta</li>
<li>Množství analytu</li>
</ul>
<h5><strong>2. Model odezvy</strong></h5>
<ul>
<li>Obecný model odezvy</li>
<li>Zjednodušený model odezvy</li>
</ul>
<h5><strong>3. Charakteristika detektoru</strong></h5>
<ul>
<li>Citlivost</li>
<li>Selektivita</li>
<li>Linearita</li>
<li>Koeficient linearity</li>
<li>Chyby linearity</li>
<li>Lineární dynamický rozsah</li>
<li>Stanovení charakteristik měřicího zařízení (rovněž příloha CD)</li>
</ul>
<h5><strong>4. Zpracování</strong></h5>
<ul>
<li>Šum</li>
<li>A/D a D/A převodník</li>
<li>Hrubá data</li>
</ul>
<h5><strong>5. Data</strong></h5>
<h5><strong>6. Zpracování dat</strong></h5>
<ul>
<li>Integrační časový úsek &quot;bunch&quot;</li>
<li>Nulová linie signálu</li>
<li>Metody snížení šumu</li>
<li>Uložení nových souborů dat</li>
</ul>
<h5><strong>7. Metody konverze</strong></h5>
<ul>
<li>Metody kalibrace</li>
<li>Standardní vzorek</li>
<li>Pracovní postup kalibrace</li>
<li>Nejistota metody kalibrace</li>
<li>Metoda standardního přídavku</li>
<li>Metoda vnitřního standardu</li>
<li>Metoda vnějšího standardu</li>
<li>Efektivnost kalibračních metod</li>
<li>Volba metody kalibrace</li>
</ul>
<h5><strong>8. Kalibrační křivka (rovněž příloha CD)</strong></h5>
<ul>
<li>Model kalibrační křivky</li>
<li>Postup zhotovení kalibrační křivky</li>
<li>Verifikace modelu kalibrační křivky</li>
<li>Metoda linearizace odezvy</li>
<li>Mez detekce a mez stanovitelnosti</li>
</ul>
<h5><strong>9. Výsledky</strong></h5>
<p>vStandardizace výsledků</p>
<ul>
<li>Zaokrouhlování výsledků (rovněž příloha CD) na určený počet významných míst<ul>
<li>s normativně předepsaným rozlišením</li>
<li>opakovaných měření s danou hodnotou rozptylu</li>
<li>neopakovaných měření z hodnoty</li>
<li>relativní směrodatné odchylky</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>10. Model měření</strong></h5>
<ul>
<li>Lineární model měření</li>
<li>Analýza hlavních komponent (PCA)</li>
</ul>
<h5><strong>11. Opakované vytvoření výsledku (post-run calculation</strong></h5>
<ul>
<li>Parametry zpracování dat</li>
<li>Volba časového úseku – bunch</li>
<li>Citlivost poznání změny</li>
<li>Určení počátku a konce pozorovaného děje</li>
<li>Určení nulové linie</li>
<li>Minimální odezva</li>
<li>Volba kalibrační metody</li>
</ul>
<h5><strong>12. Vyhodnocení</strong></h5>
<ul>
<li>Statistické pojmy souboru výsledků</li>
<li>Statistická hypotéza</li>
<li>Testy parametrické a neparametrické</li>
<li>Vícerozměrné rozdělení</li>
<li>Analýza rozptylu – ANOVA</li>
<li>Korelační analýza</li>
<li>Koeficient determinace</li>
<li>Regresní analýza</li>
<li>Analýza s latentními proměnnými</li>
</ul>
<h5><strong>13. Znázornění výsledků</strong></h5>
<ul>
<li>Tabulka četnosti</li>
<li>Grafické znázornění souborů výsledků</li>
<li>Parametry deskriptivní statistiky</li>
<li>Míry centroidní tendence</li>
<li>Míry disperzní tendence</li>
<li>Míra umístění výsledku v rámci rozložení</li>
</ul>
<h5><strong>14. Pravděpodobnost</strong></h5>
<p>Tvar rozdělení<br/>Parametry rozdělení<br/>Intervalový odhad</p>
<h5><strong>15. Statistická hypotéza</strong></h5>
<h5><strong>16. Neparametrické testy</strong></h5>
<ul>
<li>Jednoduché znaménkové testy</li>
<li>Wilcoxonovy znaménkové pořadové testy</li>
</ul>
<h5><strong>17. Analýza rozptylu – ANOVA</strong></h5>
<h5><strong>18. Zobecnění</strong></h5>
<ul>
<li>Korelační analýza</li>
<li>Regresní</li>
<li>Lineární regresní model</li>
</ul>
<h5><strong>19. Analýza latentních proměnných</strong></h5>
<ul>
<li>Faktorová analýza</li>
<li>Shluková analýza</li>
<li>Analýza vzoru</li>
</ul>
<h5><strong>20. Analytické informace</strong></h5>
<ul>
<li>Informační tok a náklady na získání informace</li>
</ul>
<h5><strong>21. Kritické hodnoty statistických testů</strong></h5>
<ul>
<li>Tabulka I; Normální rozdělení</li>
<li>Tabulka II; Dvoustranné <strong>t</strong>-rozdělení</li>
<li>Tabulka III; Chí kvadrát (<strong>χ</strong>²)- rozdělení</li>
<li>Tabulka IV; F-rozdělení na hladině <strong>α</strong> = 0,05</li>
<li>Tabulka V; Grubbsův dvoustranný test odlehlých výsledků</li>
<li>Tabulka VI; Parametrický korelační koeficient <strong>r</strong><ul>
<li>Neparametrický pořadový korelační koeficient <strong>r</strong><em>s</em></li>
</ul>
</li>
<li>Tabulka VII;Dvoustranného neparametrického znaménkového testu<ul>
<li>Wilcoxonova znaménkového pořadového testu</li>
</ul>
</li>
<li>Tabulka VIII; Dvouvýběrového pořadového Wilcoxonova testu,<ul>
<li>rovněž označovaného Mann-Whitneyův U-test</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>22. Výpočetní řešení základních analytických úkolů (přílohy na CD)</strong></h5>
<ul>
<li>Vytvoření schématu vzorkování</li>
<li>Stanovení charakteristik měřicího zařízení</li>
<li>Konstrukce Kalibrační křivka</li>
<li>Formátování - Zaokrouhlování výsledků analýz</li>
</ul>


Kompendium statistické zpracování dat

Publikace je zaměřena na statistickou analýzu experimentálních dat od autorů Milan Meloun, Jiří Militký.

<p><strong>V každé kapitole je uveden postup analýzy dat, vzorový příklad s komentovaným výstupem z počítače a vzorem protokolu.</strong></p>
<h5>Úlohy jsou podle zaměření dále tříděny na úlohy z:</h5>
<ul>
<li>laboratoří technické kontroly kvality (chemická data)</li>
<li>technické kontroly strojírenských závodů (fyzikální data)</li>
<li>hygienických stanic</li>
<li>zdravotních ústavů a laboratoří klinické chemie (biochemická data)</li>
<li>výrobců léčiv (farmakologická data)</li>
<li>potravinářské, zemědělské a vodohospodářské inspekce (potravinářská a zemědělská data)</li>
<li>kontroly životního prostředí a energetiky (enviromentální data)</li>
<li>hutní analýzy a zpracování rud (hutní a mineralogická data)</li>
<li>managementu a ekonomie (ekonomická data).</li>
</ul>
<p>Publikace je vítanou pomůckou pro studenty vysokých škol technického, přírodovědného, ale také ekonomického směru. Je dále určena pracovníkům výzkumných ústavů, podnikových a kontrolních laboratoří a zkušeben.</p>
<ul>
<li><p><strong>978-80-246-2196-8</strong></p>
</li>
<li><p><strong>970 stran</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Autoří:</strong> Milan Meloun, Jiří Militký</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Academia</p>
</li>
</ul>


Statistická analýza vícerozměrných dat v příkladech

Tato monografie od autorů Martin Hill, Milan Meloun, Jiří Militký na větším množství praktických příkladů vysvětluje počítačově orientovanou statistickou analýzu vícerozměrných dat.

<p><strong>Poslouží zejména začátečníkům a studentům přírodních a technických věd, kteří s vícerozměrnou analýzou teprve začínají.</strong></p>
<p>Každá kapitola se týká vždy jedné metody analýzy a popisuje cíl spolu se zaměřením metody, podrobným pracovním postupem a podrobnou interpretací výsledků.</p>
<p>Na ilustračních příkladech jsou zde ukázány způsoby diagnostikování a odkrývání v datech skrytých vnitřních vztahů, struktur a vlastností. Důraz je kladen především na rozbor grafických diagnostik a diagramů.</p>
<p>Kniha se soustřeďuje na v praxi nejpoužívanější metody statistické analýzy vícerozměrných dat, jako jsou průzkumová analýza dat, faktorová analýza, diskriminační analýza, kanonická korelace, logistická regrese, analýza shluků, vícerozměrné škálování nebo korespondenční analýza.</p>
<ul>
<li><p><strong>978-80-246-3618-4</strong></p>
</li>
<li><p><strong>757 stran</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Autoří:</strong> Martin Hill, Milan Meloun, Jiří Militký</p>
</li>
<li><p><strong>Vydal:</strong> Karolinum</p>
</li>
</ul>


Produkty distribuované přes 2 THETA ASE s.r.o. - strana 4

Mohlo by Vás zajímat

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou