Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;ČR.Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;České republice, a&nbsp;to za svoji disertační práci s&nbsp;názvem „Analýza steroidů pomocí moderních chromatografických a&nbsp;hmotnostně spektrometrických technik: Od fundamentálních studií k&nbsp;cíleným bioanalytickým aplikacím“ (školitelka: Lucie Nováková, Univerzita Karlova).<h5>Co dělá tento obor podle Vás obzvláště zajímavým nebo jedinečným?</h5>Na analytické chemii mě baví, že je do určité míry detektivní prací. Často hledáte způsob, jak „zviditelnit neviditelné“. Jinými slovy, získat ze složitého vzorku informaci, která vás zajímá, a&nbsp;následně ji správně interpretovat. Na bioanalytické chemii mě navíc oslovuje její mezioborovost. Propojuje analytickou chemii s&nbsp;biochemií, biologií a&nbsp;medicínou, takže člověk musí umět nejen převést biologickou či klinickou otázku do podoby měřitelného analytického experimentu, ale také získaná data zasadit zpět do širšího biologického kontextu. Právě toto propojení různých perspektiv mě na oboru baví asi nejvíc. Zároveň zde zůstává velký prostor i&nbsp;pro základní výzkum, od studia samotných analytických technik přes jejich zdokonalování až po vývoj nových metodických přístupů.<h5>Kudy vedla Vaše cesta do <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/vyzkum/laborator-antibioticke-rezistence-a-mikrobialni-metabolomiky">Laboratoře antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky</a> a&nbsp;na jakém projektu právě pracujete?</h5>Na MBÚ mě přivedl společný projekt dr. Zdeňka Kameníka s&nbsp;doc. Janem Bobkem z&nbsp;1. LF UK. Pro mě to byla zároveň příležitost posunout se od cílené analýzy a&nbsp;studia chromatografických technik směrem k&nbsp;necílené metabolomice a&nbsp;novým biologickým otázkám.V projektu se snažíme najít nové biologicky aktivní látky, které by byly účinné zejména vůči patogenním houbám. Jako jejich potenciální zdroj studujeme streptomycety, tedy bakterie známé svou schopností vytvářet velké množství biologicky aktivních sloučenin, včetně řady dnes používaných antibiotik. Zaměřujeme se přitom na méně prozkoumané streptomycety asociované s&nbsp;hostitelskými organismy, u&nbsp;nichž jsme již v&nbsp;předchozích experimentech pozorovali antifungální aktivitu. Zajímají nás zejména kmeny aktivní proti Candida albicans, u&nbsp;nichž tuto aktivitu nedokážeme vysvětlit přítomností již známé bioaktivní látky. Právě tyto kmeny mohou být zajímavým zdrojem nových sloučenin. Výsledky necílené metabolomické analýzy pak dále propojujeme také s&nbsp;geonomickými analýzami, což nám umožňuje získat komplexnější pohled na biosyntetický potenciál vybraných kmenů.<h5>Zapojila jste se také do letošního Vědafestu, popularizační akce pro veřejnost. Jaké to bylo?</h5>S popularizací vědy už mám určité zkušenosti z&nbsp;Noci vědců nebo Veletrhu vědy ze svého předchozího pracoviště, ale letošní Vědafest pro mě byl přesto v&nbsp;něčem nový. Tentokrát jsem totiž představovala oblast, do které jsem sama relativně nedávno vstoupila. Bylo proto náročnější najít správné analogie a&nbsp;vysvětlit podstatu tématu jednoduše a&nbsp;zároveň přesně a&nbsp;správně. Právě to ale bylo inspirativní. Člověka to nutí podívat se na vlastní práci z&nbsp;jiné perspektivy. A&nbsp;nejhezčí pro mě byla bezprostřednost a&nbsp;zvídavost dětí, které často přicházely s&nbsp;otázkami, jež by dospělého ani nenapadly.<h5>Nedávno jste dokončila doktorské studium. Co jsou pro Vás největší výzvy na vědecké cestě a&nbsp;co Vám je pomáhá překonat?</h5>Jednou z&nbsp;největších, ale zároveň i&nbsp;nejzajímavějších výzev je podle mě nejistota, která je s&nbsp;výzkumem neoddělitelně spojená. Člověk často dlouhou dobu neví, zda se při řešení dané otázky vydal správným směrem a&nbsp;zda se mu nakonec podaří najít ten pomyslný poslední dílek skládačky. Právě tato nejistota je pro mě ale současně tím, co dělá vědu vzrušující.Další velkou výzvou, kterou vnímám zejména u&nbsp;mezioborových projektů, je komunikace. Je důležitá už při formulaci hypotézy a&nbsp;plánování experimentů, ale stejně tak při interpretaci výsledků (včetně těch negativních) a&nbsp;jejich zasazení do širšího kontextu. Každý obor má do určité míry svůj vlastní jazyk a&nbsp;najít společné porozumění není vždy samozřejmé.Mně osobně velmi pomáhá možnost problémy průběžně konzultovat s&nbsp;kolegy, ať už individuálně nebo na pravidelných laboratorních seminářích. Velkou výhodou naší současné skupiny je její mezioborovost; díky ní mám možnost vidět jeden problém z&nbsp;několika různých úhlů. A&nbsp;důležité je pro mě také neztratit zvědavost, protože právě ta člověka vede k&nbsp;dalším otázkám.<h5>Jaké máte po doktorátu plány?</h5>Po doktorátu jsem se rozhodla, že nemusím mít hned přesně nalinkované, co bude následovat. Ráda bych si nějakou dobu nechala otevřené dveře k&nbsp;různým možnostem a&nbsp;dál stavěla na zkušenostech z&nbsp;analytické chemie, ale zároveň je propojovala s&nbsp;dalšími oblastmi s&nbsp;biologickým nebo medicínským přesahem. Věřím, že se člověk může učit celý život, takže jsem vlastně sama zvědavá, kam mě další cesta zavede.Děkujeme za rozhovor!

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“, patří díky své mimořádné perzistenci mezi významné kontaminanty životního prostředí. Jejich spolehlivá detekce a stanovení jsou zásadní pro ochranu veřejného zdraví i životního prostředí. Tento článek se věnuje významu analýzy PFAS, současným metodám jejich detekce a stanovení i budoucím směrům v oblasti monitoringu a řešení kontaminace těmito látkami.<h3>PFAS a jejich dopady na zdraví</h3>PFAS představují skupinu syntetických organických sloučenin s rozmanitými strukturami, vlastnostmi a způsoby využití. Navzdory této rozmanitosti obsahují všechny PFAS perfluoroalkylové skupiny, které jsou mimořádně odolné vůči degradaci v životním prostředí i metabolické degradaci [1]. Právě tato vysoká perzistence je jednou z jejich charakteristických vlastností a zároveň důvodem, proč je řešení problematiky PFAS tak náročné.<h3>Dokumentované zdravotní účinky</h3>Současné vědecké poznatky spojují expozici PFAS s řadou nepříznivých účinků na zdraví:<ul><li>Účinky na reprodukci, včetně snížené plodnosti a zvýšeného krevního tlaku u těhotných žen [8]</li><li>Účinky na vývoj dětí, jako jsou nízká porodní hmotnost, dřívější nástup puberty a změny chování [8]</li><li>Oslabení funkce imunitního systému, včetně snížené odpovědi na očkování</li><li>Narušení působení přirozených hormonů a funkcí endokrinního systému</li><li>Zvýšené hladiny cholesterolu a vyšší riziko obezity</li><li>Zvýšené riziko několika typů nádorových onemocnění, včetně nádorů prostaty, ledvin, varlat, dutiny ústní a hltanu, mozku a endokrinních orgánů [3]</li></ul>Studie z roku 2023 spojila kontaminaci vody látkami PFAS s až 33% nárůstem výskytu nádorových onemocnění v postižených oblastech [3]. Výzkumníci porovnali regiony se zvýšenými koncentracemi PFAS s údaji o výskytu nádorových onemocnění z amerického National Cancer Institute a po zohlednění faktorů, jako jsou kouření a obezita, zjistili vyšší výskyt několika typů nádorů.<h3>Perzistence v životním prostředí a kontaminace</h3>Mimořádná perzistence PFAS představuje zásadní problém z hlediska ochrany životního prostředí. PFAS jsou považovány za jedny z nejperzistentnějších organických látek v životním prostředí [7]. To znamená, že i kdyby bylo jejich používání okamžitě ukončeno, stávající kontaminace by nadále ovlivňovala ekosystémy a vodní zdroje po celé generace.Studie z roku 2023 provedená ve vojenském prostoru využívaném k požárnímu výcviku odhadla, že bez sanačních opatření bude kontaminace PFAS přetrvávat po staletí [7]. Výzkum zjistil, že koncentrace terminálních PFAS stále překračují regulační limity až 2 000krát, a to i několik desetiletí po ukončení používání pěnidel tvořících vodní film (AFFF). Prekurzory přitom v průběhu sledovaného období představovaly přibližně polovinu extrahovatelného organického fluoru (EOF).<h3>Současné metody detekce a stanovení</h3><h4>Standardizované metody EPA</h4>Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vyvinula několik standardizovaných metod pro analýzu PFAS, z nichž každá je určena pro specifické aplikace a typy vzorků.<h5>Metoda EPA 533</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/epa-533-drying-down-pfas-samples-after-spe">Metoda EPA 533</a> se zaměřuje na PFAS s kratšími uhlíkovými řetězci, v rozsahu C4 až C12. Metoda byla zveřejněna v prosinci 2019, doplňuje metodu 537.1 a má několik důležitých vlastností:<ul><li>Využívá kvantifikaci metodou izotopového zřeďování s izotopově značenými vnitřními standardy přidávanými před extrakcí, což snižuje celkovou nejistotu stanovení.</li><li>Využívá SPE patrony se slabým aniontoměničem, na rozdíl od polystyren-divinylbenzenu používaného v metodě 537.1</li><li>Umožňuje analyzovat 25 sloučenin PFAS, včetně dalších PFAS s krátkým řetězcem, které nebyly součástí metody 537.1</li><li>Umožňuje delší dobu uchovávání vzorků: 28 dní do extrakce a dalších 28 dní do analýzy, oproti 14 dnům do extrakce u metody 537.1</li><li>Jako konzervační činidlo používá octan amonný, zatímco metoda 537.1 využívá pufr Trizma® [1]</li></ul><h5>Metoda EPA 537/537.1</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/sample-concentration-epa-method-537-pfas-determination">Metoda EPA 537</a> byla poprvé zveřejněna v roce 2009 pro stanovení 14 PFAS v pitné vodě [6]. V roce 2018 byla aktualizována na metodu 537.1, která byla následně v roce 2020 redakčně upravena:<ul><li>Využívá <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-solid-phase-extraction-spe">extrakci na pevné fázi (SPE)</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-lc-ms/ms-analysis">kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS)</a></li><li>Metoda 537.1 rozšířila počet stanovovaných látek na 18 PFAS, včetně HFPO-DA, jedné ze složek technologie GenX</li><li>Pro extrakci využívá sorbent na bázi styren-divinylbenzenu (SDVB)</li><li>Vzorky musí být extrahovány do 14 dnů a extrakty analyzovány do 28 dnů</li><li>K eluci analytů se používá methanol. Extrakt se následně upravuje na konečné složení methanol:voda 96:4 [1]</li></ul>Metody 533 a 537.1 společně umožňují stanovit celkem 29 různých sloučenin PFAS v pitné vodě a jsou schváleny pro monitoring v rámci pátého pravidla pro monitorování neregulovaných kontaminantů (UCMR 5) a předpisu PFAS National Primary Drinking Water Regulation [1] [3].<h5>Metoda EPA 1633</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/preparing-diverse-sample-matrices-for-epa-method-1633">Metoda EPA 1633</a>, zveřejněná v roce 2024, představuje významný pokrok v analýze PFAS:<ul><li>Byla vyvinuta pro analýzu 40 sloučenin PFAS v různých matricích, včetně povrchových a podzemních vod, odpadních vod, půdy, biologických kalů, sedimentů, průsakových vod ze skládek a rybí tkáně</li><li>Rozšiřuje možnosti analýzy nad rámec pitné vody, na kterou jsou zaměřeny metody 533 a 537.1</li><li>Poskytuje standardizovaný postup, který může nahradit modifikované metody původně určené pro pitnou vodu, například upravenou metodu EPA 537, dříve používané pro jiné typy matric [1]</li></ul><h4>Konvenční analytické techniky</h4>Zlatým standardem analýzy PFAS jsou chromatografické techniky ve spojení s hmotnostní spektrometrií:<ul><li>Kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) je nejčastěji používanou metodou pro analýzu PFAS a nabízí vysokou citlivost a selektivitu [1]</li><li>Hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením (HRMS) umožňuje rychlou detekci a identifikaci jednotlivých PFAS při velmi nízkých koncentracích [5]</li></ul>Tyto techniky umožňují detekovat PFAS na úrovni ppt (10⁻¹²), což je zásadní vzhledem k velmi nízkým koncentracím, při nichž mohou být PFAS spojovány s nepříznivými zdravotními účinky [1]. Vyžadují však sofistikované přístrojové vybavení, specializované odborné znalosti a značné finanční prostředky, a proto nejsou v mnoha regionech, zejména v rozvojových zemích, snadno dostupné.<h4>Nové technologie pro detekci PFAS</h4>V současnosti se vyvíjí několik inovativních přístupů, jejichž cílem je překonat omezení konvenčních analytických metod:<ul><li>Elektrochemické biosenzory využívající modifikované elektrody vykazují potenciál pro selektivní detekci PFAS s nízkými mezemi detekce [2]</li><li>Povrchově zesílená Ramanova spektroskopie (SERS) využívá kovové nanočástice a lze ji využít jako přenosnou metodu pro analýzu přímo na místě [1]</li><li>Molekulárně vtištěné polymery (MIP) nabízejí tepelnou a fyzikální stabilitu, možnost opakovaného použití a nízké náklady na syntézu materiálů určených k detekci PFAS [6]</li></ul>Cílem těchto nových technologií je nabídnout dostupnější, v terénu použitelné a ekonomicky výhodnější alternativy k tradičním laboratorním metodám.<h3>Výzvy spojené s detekcí PFAS</h3><h4>Analytické výzvy</h4>Analýza PFAS přináší několik technických problémů:<ul><li>Všudypřítomnost PFAS v laboratorním vybavení a příslušenství může při měření na úrovni ppt způsobovat kontaminaci pozadí [1]</li><li>Řada součástí kapalinových chromatografů, hmotnostních spektrometrů a systémů pro extrakci na pevné fázi obsahuje materiály, ze kterých se mohou uvolňovat sloučeniny PFAS [9]</li><li>Vzhledem k existenci tisíců různých PFAS je jejich komplexní analýza obtížná, protože analytické standardy jsou dostupné pouze pro malou část těchto sloučenin [1]</li><li>Složité matrice, jako jsou potraviny a environmentální vzorky, vyžadují náročnější postupy přípravy vzorků</li></ul><h4>Globální rozdíly v analytických možnostech</h4>Dostupnost technologií pro analýzu PFAS se v jednotlivých částech světa výrazně liší:<ul><li>Mnoho rozvojových regionů, zejména v Africe, nemá dostatečně vybavené laboratoře s přístroji potřebnými pro detekci a stanovení PFAS</li><li>V těchto regionech často chybí kvalifikovaní odborníci se zkušenostmi s analýzou PFAS</li><li>Vysoké náklady na pořízení a údržbu sofistikovaných analytických přístrojů představují významnou překážku pro rozsáhlejší monitoring PFAS v oblastech s omezenými zdroji [1]</li><li>Pozornost a finanční prostředky jsou často směřovány k naléhavějším problémům, jako jsou infekční onemocnění, chudoba a potravinová bezpečnost, namísto k environmentálním kontaminantům, mezi které patří také PFAS</li></ul><h4>Regulační rámec a plnění požadavků</h4>Regulační rámec pro PFAS se po celém světě rychle vyvíjí:<ul><li>EPA v září 2024 finalizovala ustanovení § 8(a)(7) amerického zákona Toxic Substances Control Act, které výrobcům a dovozcům ukládá povinnost podávat informace o používání PFAS od roku 2011 [10]</li><li>Elektronické vykazování údajů o PFAS mělo být zahájeno 11. července 2025, přičemž konečné termíny pro podání hlášení připadají na rok 2026</li><li>Společnosti musí předkládat podrobné informace, včetně chemické identity látek, objemů výroby, jejich použití v průmyslových a spotřebitelských výrobcích, expozice pracovníků a způsobů likvidace [10]</li></ul>Tyto předpisy zvyšují poptávku po účinnějších a dostupnějších metodách analýzy PFAS, které umožní zajistit plnění regulačních požadavků a ochranu veřejného zdraví.<h3>Budoucí směry v analýze PFAS</h3><h4>Technologický pokrok</h4>Budoucnost analýzy PFAS spočívá ve vývoji dostupnějších, citlivějších a komplexnějších metod:<ul><li>Metody necíleného screeningu, které umožňují identifikovat neznámé PFAS bez potřeby analytického standardu pro každou konkrétní sloučeninu</li><li>Metody analýzy celkového fluoru, jako je stanovení adsorbovatelného organického fluoru (AOF) nebo test celkových oxidovatelných prekurzorů (TOP assay), umožňují kvantifikovat fluor přítomný ve vzorku [1]</li><li>Přenosné senzory a technologie použitelné v terénu, které umožňují monitoring přímo v místě odběru a rychlou reakci na případy kontaminace</li><li>Řešení využívající umělou inteligenci, která mohou zlepšit analýzu a interpretaci dat u komplexních směsí PFAS</li></ul><h4>Spolupráce a koordinovaný přístup</h4>Řešení globálního problému kontaminace PFAS vyžaduje koordinované úsilí:<ul><li>Mezinárodní partnerství mezi výzkumnými týmy v rozvinutých a rozvojových regionech zaměřená na předávání odborných znalostí a budování analytických kapacit</li><li>Standardizaci analytických metod, která zajistí konzistentnost a porovnatelnost výsledků mezi různými laboratořemi a regiony</li><li>Otevřené sdílení dat a mezinárodní spolupráci umožňující využít společné znalosti a zdroje</li><li>Začlenění monitoringu PFAS do širších systémů sledování stavu životního prostředí a veřejného zdraví</li></ul><h3>Závěr</h3>Detekce a stanovení PFAS nejsou pouze technickou výzvou, ale také důležitou součástí ochrany veřejného zdraví a životního prostředí [1]. Vzhledem k mimořádné perzistenci těchto „věčných chemikálií“ nabývá vývoj účinných, dostupných a komplexních analytických metod stále většího významu. Pokrok v analytických technologiích, posilování regulačních rámců a rozvoj mezinárodní spolupráce mohou přispět k lepšímu pochopení, monitorování a postupnému zmírňování dopadů kontaminace PFAS.Standardizované metody EPA 533, 537.1 a 1633 představují zásadní nástroje pro monitoring PFAS v různých environmentálních matricích. Pro pokrytí celého spektra PFAS a zlepšení globální dostupnosti jejich analýzy je však zapotřebí další vývoj a inovace [1] [6]. Další postup vyžaduje dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje, budování analytických kapacit v regionech s omezenými zdroji a důraz na environmentální spravedlnost, která zajistí všem komunitám přístup k nástrojům a informacím potřebným k ochraně před expozicí PFAS. Pouze komplexní přístup může pomoci řešit složité problémy spojené s těmito perzistentními kontaminanty.<blockquote>Přečtěte si také další díly naší <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/introducing-our-environmental-contaminants-series-making-sense-of-the-alphabet-soup">série o kontaminantech životního prostředí</a>, které se věnují <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-persistent-organic-pollutants-pops">perzistentním organickým polutantům (POPs)</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polycyclic-aromatic-hydrocarbons-pahs">polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAHs)</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-semi-volatile-organic-compounds-svocs">polotěkavým organickým sloučeninám (SVOCs)</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polychlorinated-biphenyls-pcbs">polychlorovaným bifenylům (PCBs)</a>.</blockquote>

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS Nano.„Robota si dnes lidé často představí jako elektronické zařízení. Ve skutečnosti je to ale jakýkoliv systém, který dokáže autonomně vykonávat určitou činnost,“ vysvětluje Martin Pumera z CEITEC VUT.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg" alt="CEITEC VUT/Jakub Rozboud: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Martin Pumera ve své laboratoři na CEITEC VUT." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Výzkumný tým vytvořil tzv. bioboty – biohybridní mikrorobotické kapsle obsahující pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci produkují oxid uhličitý, bioboti se díky vznikajícím bublinkám samovolně pohybují nahoru a dolů v kapalině. Tím přirozeně promíchávají obsah nádoby a zefektivňují kvašení. Oproti běžným statickým částicím tak dokážou urychlit chemické procesy důležité při výrobě potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikrorobot z hematitu (ilustrační obrázek)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg 209w," sizes="100vw" width="1600" height="1192">Významnou výhodou technologie je také snadné oddělení biobotů od hotového nápoje. Díky obsaženým magnetickým částicím je lze po skončení fermentace řídit magnetickým polem a odstranit bez nutnosti další filtrace. Vědci navíc ukázali, že bioboty lze opakovaně použít v několika výrobních cyklech.„Oproti běžným statickým částicím se mikroroboti aktivně pohybují v celém objemu kapaliny, takže dokážou pokrýt větší prostor a celý proces zefektivnit. Zároveň tak umožňují snadnější automatizaci výroby,“ doplňuje Martin Pumera. Tým nyní diskutuje možné využití technologie s velkým evropským pivovarem.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikroroboti g-C₃N₄ (ilustační foto)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg 158w," sizes="100vw" width="1476" height="1460">Skupina Martina Pumery se využití mikrorobotů a pokročilých materiálů v potravinářství věnuje dlouhodobě. V minulosti například vyvinula flexibilní senzor pro chytré obaly, který dokáže odhalit zkažené rybí maso. Nové bioboty tak představují další krok k modernějším metodám kontroly kvality a bezpečnosti potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg" alt="CEITEC VUT/ACS Nano: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Obálka časopisu ACS Nano, na níž je obrázek k článku Martina Pumery." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2128">

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin 

Osobnosti

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Věda a výzkum

Článek

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Stanovení Polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH/PAU) v asfaltových směsích

Plánujete rekonstrukci vozovky a potřebujete stanovit obsah Polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v asfaltových směsích?

Důležitým tématem současnosti v oboru silničního stavitelství je problematika znovuzískaných asfaltových směsí a jejich hodnocení dle vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
Obraťte se na Laboratoř centra dopravního výzkumu, akreditovanou ČIA č. 1506. Poskytne vám komplexní servis:
<ul>
<li>od diagnostiky vozovky</li>
<li>přes odběry vzorků</li>
<li>až po akreditované stanovení sumy 16 PAU plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí (GC-MS) v asfaltových směsích dle požadavků Vyhlášky č. 130/2019 Sb.</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Postup_praci_akreditovaneho_stanoveni_Polycyklickych_aromatickych_uhlovodiku_v_asfaltovych_smesich_fe512bf247/CDV-Postup-praci-akreditovaneho-stanoveni-Polycyklickych-aromatickych-uhlovodiku-v-asfaltovych-smesich.jpg" alt="CDV: Postup prací akreditovaného stanovení Polycyklických aromatických uhlovodíků v asfaltových směsích"/>
<h3>Postup prací</h3>
<h5>1. Vzorky dodané zákazníkem nebo odebrané naší akreditovanou laboratoří nejprve připravíme k analýze s využitím kryogenního mletí na kvalitních přístrojích značky Retsch.</h5>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Odber_vzorku_pro_analyzu_asfaltovych_smesi_na_obsah_PAH_PAU_4767c6c913/CDV-Odber-vzorku-pro-analyzu-asfaltovych-smesi-na-obsah-PAH-PAU.jpg" alt="CDV Odběr vzorků pro analýzu asfaltových směsí na obsah PAH/PAU"/>
<h5>2. Následně provedeme vlastní extrakci dle standardního operačního postupu optimalizovaného přímo pro asfaltové směsi.</h5>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Preduprava_vzorku_pro_analyzu_asfaltovych_smesi_na_obsah_PAH_PAU_6977d905dc/CDV-Preduprava-vzorku-pro-analyzu-asfaltovych-smesi-na-obsah-PAH-PAU.jpg" alt="CDV: Předúprava vzorků pro analýzu asfaltových směsí na obsah PAH/PAU"/>
<h5>3. Získané výsledky koncentrací sumy PAU Vám předáme formou akreditovaného protokolu s uvedením nejistoty měření.</h5>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Priprava_vzorku_pro_analyzu_asfaltovych_smesi_na_obsah_PAH_PAU_9d61fc02ab/CDV-Priprava-vzorku-pro-analyzu-asfaltovych-smesi-na-obsah-PAH-PAU.jpg" alt="CDV: Příprava vzorků pro analýzu asfaltových směsí na obsah PAH/PAU"/>
<h5>4. Vlastní analýzu pak realizujeme na plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí značky <a href="https://gcms.cz/library?categoryItems=1&amp;instrumentationItems=3&amp;mainauthorItems=10&amp;search=PAH">Agilent Technologies</a></h5>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_GC_MS_analyza_asfaltovych_smesi_na_obsah_PAH_PAU_e221b599fb/CDV-GC-MS-analyza-asfaltovych-smesi-na-obsah-PAH-PAU.jpg" alt="CDV: GC-MS analýza asfaltových směsí na obsah PAH/PAU"/>
<h3>Naše reference</h3>
Akreditované stanovení PAU jsme úspěšně provedli kupříkladu pro:
<ul>
<li>DOPRAPLAN s.r.o., místní komunikace, Bystrovany</li>
<li>Správu a údržbu silnic JMK - diagnostika mostu, Nové Mlýny</li>
<li>Správu a údržbu silnic JMK - diagnostika mostu, Uherčice</li>
<li>D projekt - diagnostika mostu, Klokočov</li>
<li>Správu a údržbu silnic JMK, silnice II/400, Višňové</li>
</ul>
<h3>Co vše nabízejí naše laboratoře?</h3>
Laboratoř dopravní infrastruktury je akreditována pro zkoušení těchto materiálů:
<ul>
<li>betony v čerstvém i ztvrdlém stavu, včetně zkoušek na staveništi a odběru jádrových vývrtů</li>
<li>malty v čerstvém a ztvrdlém stavu</li>
<li>potěrové materiály</li>
<li>zeminy - laboratorní a terénní zkoušky</li>
<li>kameniva – zrnitost</li>
</ul>
a pro provádění vybraných zkoušek stavebních konstrukcí, povrchů a konstrukčních vrstev vozovek pozemních komunikací.
Další zkoušky a měření probíhají v neakreditovaném režimu. Nabízíme také konzultační a poradenské služby zaměřené na problematiku materiálů a konstrukcí staveb dopravní infrastruktury.
Laboratoř životního prostředí nabízí akreditovaná měření dopravního hluku a stanovení koncentrací škodlivých látek ve vnějším ovzduší (imise) a chemické analýzy. Realizuje měření koncentrací škodlivých látek v ovzduší, které je současně autorizováno Ministerstvem životního prostředí v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb. O ochraně ovzduší.
Dále realizuje celou řadu měření a zkoušek v neakreditovaném režimu za účelem kompletního hodnocení znečištění životního prostředí včetně ekotoxikologických zkoušek.
Nabízí rovněž konzultační a poradenské služby zaměřené na hodnocení vlivů dopravy na životní prostředí.
<blockquote>
Kontakt: nabidka@cdv.cz
</blockquote>

Měření emisí v reálném provozu pomocí mobilní laboratoře

Způsob, jak efektivně a validně ověřit plnění environmentálních požadavků, je měření vozidel v reálných provozních podmínkách za použití mobilních nebo přenosných měřicích systémů.

V současné době je stále větší důraz kladen na zachování nízké hladiny emisí a vysoké energetické účinnosti vozidel a strojů, navíc ve všech provozních podmínkách a po celou dobu jejich životnosti. Emise vozidel i jejich spotřeba paliva se výrazně liší v laboratorních podmínkách a v reálném provozu.
<h3>Co Vám můžou nabídnout naše mobilní laboratoře?</h3>
<ul>
<li>vývojové a srovnávací měření emisí a stanovení spotřeby paliva</li>
<li>analýzu externích vlivů na emisní charakteristiku vozidla</li>
<li>analýzu vlivu jízdního stylu řidiče na emisní charakteristiku vozidla</li>
<li>výzkum vlivu technického stavu vozidla na jeho emisní charakteristiku</li>
<li>výzkum vlivu konvenčních a alternativních paliv, aditiv a maziv na emisní charakteristiku vozidla</li>
<li>výzkum vlivu součástí vozidla na emisní charakteristiku a spotřebu (aerodynamické doplňky, pneumatiky, převody apod.)</li>
<li>stanovení vlivu úprav motoru a programu řídící jednotky na emisní charakteristiku vozidla a spotřebu paliva</li>
<li>měření účinnosti systémů pro úpravu výfukových plynů</li>
<li>výzkum vlivu přestavby vozidla na plynná paliva na emisní charakteristiku</li>
<li>dlouhodobá měření pro sledování změn parametrů vozidel v čase</li>
<li>měření emisí podle standardizovaných nebo jiných předem definovaných jízdních cyklů</li>
<li>měření na válcovém dynamometru nebo na uzavřené testovací trati</li>
<li>měření emisí v reálném provozu</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Mobilni_laborator_pro_mereni_emisi_3b4a572129/CDV-Mobilni-laborator-pro-mereni-emisi.jpg" alt="CDV: Mobilní laboratoř pro měření emisí"/>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Priprava_mereni_7da8f21705/CDV-Priprava-mereni.jpg" alt="CDV: Příprava měření"/>
<h3>Výhody měření u nás</h3>
<ul>
<li>záruka odbornosti, kvality, nestrannosti a nezávislosti při měření a zpracování výsledků</li>
<li>nezávislost na kapacitních možnostech stacionárních emisních laboratoří</li>
<li>mobilita a rychlost přípravy na měření</li>
<li>přizpůsobivost měřicího systému různým podmínkám měření</li>
<li>připojení měřicí aparatury bez zásahu do vozidla</li>
<li>stanovení spotřeby paliva bez zásahu do palivového systému</li>
<li>standardizované postupy měření i přizpůsobení metodik potřebám zákazníka/výzkumného záměru</li>
<li>úspora nákladů</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Zaznam_dat_z_ridici_jednotky_a_parametru_jizdy_45d48dd251/CDV-Zaznam-dat-z-ridici-jednotky-a-parametru-jizdy.jpg" alt="CDV: Záznam dat z řídicí jednotky a parametrů jízdy"/>
<h3>Základní specifika naší mobilní laboratoře</h3>
<ul>
<li>kontinuální měření koncentrací plynných emisí O₂, CO, CO₂, HC a NO</li>
<li>izokinetický odběr vzorku tuhých částic</li>
<li>izokinetický odběr vzorku plynů vč. nelimitovaných škodlivých látek do vaků pro podrobnou laboratorní analýzu</li>
<li>odběr vzorků pro tři různé režimy jízdy</li>
<li>možnost rozšíření o přístroje pro měření dalších, výše nespecifikovaných plynných emisí</li>
<li>měření průtoku výfukových plynů</li>
<li>měření tlaku a teploty výfukových plynů</li>
<li>sloučení signálů z měřicích přístrojů se signálem GPS</li>
<li>snadná a rychlá montáž k měřenému vozidlu (vybavenému tažným zařízením)</li>
<li>přenesení aparatury, umístěné na paletě, na/do měřeného vozidla (bez tažného zařízení – nákladní vozidla apod.)</li>
<li>měření na válcovém dynamometru (vozidlo nemusí být vybaveno tažným zařízením), na uzavřené testovací trati a ve skutečném provozu</li>
<li>měření silničních vozidel i nesilničních vozidel a strojů</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Analyza_odebranych_vzorku_vyfukovych_plynu_e51ec2f0ec/CDV-Analyza-odebranych-vzorku-vyfukovych-plynu.jpg" alt="CDV: Analýza odebraných vzorků výfukových plynů"/>

Měření kvality ovzduší v městských parcích

Nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší nejen v městských parcích jsou emise škodlivin z dopravy, dále pak průmysl nebo vytápění domácností. 

Parky kompenzují nedostatek přírodní krajiny ve městech, utvářejí celkový ráz města a vytvářejí prostor pro různé typy odpočinkových aktivit. Informace o kvalitě ovzduší vám pomůže při plánování, budování a údržbě těchto významných zelených ploch ve městech.
Znečištění životního prostředí je jedním z významných rizik, které negativně ovlivňuje zdraví člověka. Nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší nejen v městských parcích jsou emise škodlivin z dopravy, dále pak průmysl nebo vytápění domácností. Do ovzduší se tak dostávají směsi obsahující stovky chemických látek.
<h3>Změříme kvalitu ovzduší i u vás</h3>
V Centru dopravního výzkumu disponujeme zařízeními, kterými měříme koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Sledované škodliviny jsou oxid dusnatý, oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, ozón a aerosolové částice PM₁₀, PM₂ˌ₅ a PM₁ˌ₀.
<h5>Poskytujeme komplexní službu, která zahrnuje:</h5>
<ul>
<li>rozmístění měřicích přístrojů</li>
<li>odběr vzorků na filtry</li>
<li>analýzu odebraných vzorků v naší akreditované laboratoři</li>
<li>zpracování výsledků do koncentračních růžic umístěných v mapě</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Mereni_kvality_ovzdusi_mericim_systemem_Airpointner_10e8345516/CDV-Mereni-kvality-ovzdusi-mericim-systemem-Airpointner.jpg" alt="CDV: Měření kvality ovzduší měřícím systémem Airpointner"/>
<h3>Využití výsledků měření</h3>
<h5>Mapy s informacemi o šíření škodlivin můžete využít jako:</h5>
<ul>
<li>podklad pro úpravu výsadby zeleně tak, aby co nejvíce zabraňovala šíření škodlivin od přilehlých komunikací</li>
<li>inspiraci, pro jaké druhy zeleně se rozhodnout z důvodu zachování lepší kvality ovzduší v parku</li>
<li>zdroj pro plánování umístění dětských hřišť a odpočinkových zón</li>
<li>motivaci pro větší využívání parků návštěvníky k fyzické aktivitě</li>
<li>informaci pro širokou veřejnost o kvalitě ovzduší v daném parku například formou informační tabule</li>
</ul>
<h3>Realizovaný projekt</h3>
Postupy měření kvality ovzduší jsme prakticky aplikovali v praxi v rámci projektu „Městské parky jako kvalitní sociální a přírodní prostředí pro život“. Na realizaci projektu s námi spolupracovaly i další instituce a výsledkem byl komplexní přehled, který zahrnoval nejen informace o šíření škodlivin v ovzduší, ale i o znečištění půdy, o historickém vývoji parku a sociologický průzkum mezi návštěvníky parku o jeho využití.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Koncentracni_ruzice_sireni_aerosolovych_castic_v_oblasti_Schreberovy_zahradky_v_Brne_zima_leto_a_akreditovane_merici_zarizeni_pri_mereni_v_parku_bd881b420b/CDV-Koncentracni-ruzice-sireni-aerosolovych-castic-v-oblasti-Schreberovy-zahradky-v-Brne-zima-leto-a-akreditovane-merici-zarizeni-pri-mereni-v-parku.jpg" alt="CDV: Koncentrační růžice šíření aerosolových částic v oblasti Schreberovy zahrádky v Brně zima - léto a akreditované měřicí zařízení při měření v parku"/>
Koncentrační růžice znázorňují šíření aerosolových částic PM₁₀ v oblasti Schreberovy zahrádky v Brně v zimním (horní obrázek) a letním období. Barevná legenda udává porovnání koncentrací od nejnižších (tmavě modrá) po nejvyšší (tmavě hnědá). Tím identifikujeme, ze kterých směrů přicházejí na místo měření nejvyšší koncentrace škodlivých látek
<blockquote>
Pokud chcete znát kvalitu ovzduší ve vašem parku nebo jiné lokalitě, kontaktujte nás pro nezávaznou nabídku realizace měření škodlivin na nabidka@cdv.cz
</blockquote>

Nízkonákladové senzorické systémy měření kvality ovzduší

Plánujete provést změnu v dopravě s cílem zlepšení kvality ovzduší? Do jaké míry ji ovlivňuje doprava v obci?

Na základě výsledků měření můžeme zjistit aktuální stav a navrhnout úpravy k jeho zlepšení v podobě např. dopravních řešení jako je odklonění dopravy nebo jiné nastavení průjezdu křižovatkou. Taková měření, prováděná klasickými referenčními metodami, však mohou být pro mnoho obcí finančně nedostupná. My Vám však nabízíme snadnější, a hlavně cenově přijatelnější způsob, jak potřebná data získat.
Doprava je jedním z faktorů, který významně ovlivňuje kvalitu ovzduší zejména v městských oblastech. Příčinou je produkce emisí škodlivin do volného ovzduší hlavně v podobě výfukových plynů vznikajících při spalování pohonných hmot. Důsledkem toho je pětina městské populace v Evropské unii vystavena znečištěnému ovzduší, které překračuje imisní limity definované její legislativou.
Městské správy a samosprávy přijímají různá opatření k regulaci dopravy za účelem zlepšení kvality ovzduší. Snaží se pomocí dopravních modelů odhadnout, jak bude po jejich zavedení výsledek vypadat. Reálná měření v terénu pomocí standardních měřících stanic jsou pro ně ale často nákladná nebo mohou být realizována pouze po časově omezenou dobu. Nereprezentují tak dostatečně skutečný stav, který se během roku podle různých okolností mění.
Centrum dopravního výzkumu proto se společností ENVItech Bohemia vyvinulo nízkonákladové senzory na měření ovzduší, které řeší hned několik problémů najednou. Ve svojí základní konfiguraci senzory měří koncentrace oxidu dusičitého (NO₂), oxidu uhelnatého (CO) a aerosolových částic ovelikosti 0,3 – 10 μm, tedy škodlivin, které jsou obecně považovány za indikátory znečištění z dopravy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Senzorova_jednotka_ENVI_Sens_pri_finalnim_testovani_178e3291e2/CDV-Senzorova-jednotka-ENVISens-pri-finalnim-testovani.jpg" alt="CDV: Senzorová jednotka ENVISens při finálním testování"/>
Tyto senzory představují novou generaci měřicích přístrojů, která je finančně dostupná i městům s malými rozpočty. Mobilní a prostorově úsporná smart platforma monitoringu ovzduší měří kontinuálně. Zachytí tak výkyvy ve znečistění ovzduší nejen v pracovních dnech, ale i o víkendech, svátcích nebo prázdninách. Můžete si tak vytvořit přesnější představu, jak se znečistění ovzduší v daném místě mění a podle toho navrhnout vhodné dopravně-technické opatření.
Malý rozměr umožňuje operativnější využití prakticky v kterémkoliv místě, kde je měření potřeba. K obsluze senzorů není potřeba osobní přítomnost člověka, což šetří čas i peníze. Vše se děje na dálku – stahování výsledků i nastavení dalších požadovaných parametrů měření probíhá on-line.
Hlavní výhody:
<ul>
<li>nízké pořizovací náklady</li>
<li>kontinuální měření</li>
<li>kompaktní velikost senzorů</li>
<li>online zasílání naměřených dat</li>
</ul>
Pro nezávaznou nabídku nás můžete kontaktovat.
Kontakt: Mgr. Roman Ličbinský, Ph.D. (Ředitel Divize udržitelné dopravy a diagnostiky dopravních staveb)
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Finalni_testovani_na_lokalite_Brno_krizovatka_Uvoz_a_Udolni_6c8156d249/CDV-Finalni-testovani-na-lokalite-Brno-krizovatka-Uvoz-a-Udolni.jpg" alt="CDV: Finální testování na lokalitě Brno – křižovatka Úvoz a Údolní"/>

Měření kvality ovzduší kompaktním měřícím systémem Airpointer

Merení kvality ovzduší probíhá v kontinuálním režimu záznamu koncentrací O₃, NO₂, NO, NOx, CO, CO₂, SO₂, H₂S, VOC a PM₁₀/PM₂ˌ₅.

Měření kvality ovzduší probíhá v kontinuálním režimu záznamu koncentrací O₃, NO₂, NO, NOx, CO, CO₂, SO₂, H₂S, VOC a PM₁₀/PM₂ˌ₅ s využitím přístroje Airpointer (Recordum Messtechnik GmbH, Rakousko). Airpointer je integrovaný, vícesložkový měřící systém pro měření škodlivin v ovzduší se zabudovanou jednotkou regulace teploty, nulového vzduchu a systémem pro sběr a zpracování údajů, využívající referenčních metod měření pro stanovení koncentrací CO, NOx , O₃ a SO₂ v souladu s Vyhláškou MŽP č. 330/2012 Sb. Součástí přístroje je meteorologická stanice s kontinuálnímzáznamem rychlosti a směru větru, teploty venkovního ovzduší, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku.
Měření koncentrací limitovaných škodlivin jsou autorizována (č. j. 75332/ENV/13) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
<h4>Určeno pro:</h4>
<ul>
<li>Sledování kvality ovzduší na předmětné lokalitě</li>
<li>Ověření účinnosti opatření ke zlepšení kvality ovzduší</li>
<li>Validaci rozptylových modelů aj</li>
</ul>
<h4>Výhody:</h4>
<ul>
<li>Kompaktní rozměry</li>
<li>Snadná změna místa měření</li>
<li>Nízká spotřeba elektrické energie (max. 670W)</li>
<li>Měření koncentrací několika škodlivin ve stejný čas</li>
<li>Zabudovaný systém pro kontinuální záznam a zpracování údajů</li>
<li>Souřadnice místa naměřených údajů</li>
<li>Vzdálený přístup pro nastavení a základní servis přístroje</li>
<li>Vzdálený přístup k měřeným datům a jejich průběžná kontrola</li>
</ul>
<h3>Metodika měření:</h3>
<h4>Modul pro měření SO₂/H₂S – oxid siřičitý/ sirovodík</h4>
<ul>
<li>měřící princip: pulzní UV fluorescence s dlouhou životností UV lampy</li>
<li>UV-filtrace se zrcadly místo filtrů pro odstranění častých výměn UV-filtrů</li>
<li>možnost měření H₂S a SO₂ nebo pouze SO₂ podle aktuálních potřeb</li>
<li>minimální měřící rozsah - dynamický, až do 10 ppm</li>
<li>přesnost 1% hodnoty nebo 1 ppb (větší z obou hodnot)</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Mereni_kvality_ovzdusi_kompaktnim_mericim_systemem_Airpointer_daee073064/CDV-Mereni-kvality-ovzdusi-kompaktnim-mericim-systemem-Airpointer.jpg" alt="CDV: Měření kvality ovzduší kompaktním měřícím systémem Airpointer"/>
<h4>Modul pro měření NOx//NO/NO₂ – oxidy dusíku</h4>
<ul>
<li>měřící princip: Chemiluminiscence</li>
<li>speciální přívod vzorku pro minimalizaci driftu</li>
<li>automatický ventil nulového vzduchu pro minimalizaci driftu nuly</li>
<li>smyčka vzorku pro zabránění vzniku NO₂ - artefaktů</li>
<li>jednokomorová konstrukce</li>
<li>minimální měřící rozsah - dynamický, až do 20 ppm</li>
<li>přesnost 1% hodnoty anebo 1 ppb (větší z obou hodnot)</li>
</ul>
<h4>Modul pro měření CO – oxid uhelnatý</h4>
<ul>
<li>měřící princip: NDIR s korelačním plynovým filtrem</li>
<li>replikovaná optika: zrcadla snadno čistitelná, samonastavitelná, odolná vůči vibracím</li>
<li>minimální měřící rozsah - dynamický, až do 10 000 ppm</li>
<li>přesnost +/- 0,1 ppm</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Mereni_kvality_ovzdusi_kompaktnim_mericim_systemem_Airpointer_3_c7cf27bdf4/CDV-Mereni-kvality-ovzdusi-kompaktnim-mericim-systemem-Airpointer-3.jpg" alt="CDV: Měření kvality ovzduší kompaktním měřícím systémem Airpointer"/>
<h4>Modul pro měření O₃ - ozon</h4>
<ul>
<li>měřící princip: Absorpce UV-záření</li>
<li>dvoukomorové řešení detektoru pro odstranění negativních efektů sníženého UV-záření</li>
<li>současné měření referenční a vzorku</li>
<li>minimální měřící rozsah - dynamický, až do 200 ppm</li>
<li>přesnost 1 ppb</li>
</ul>
<h4>PM₁₀/PM₂ˌ₅</h4>
<ul>
<li>princip měření: nefelometrie</li>
<li>vytápěná odběrová sonda s měřením vlhkosti pro odstranění vlivu vlhkosti</li>
<li>aerodynamická separace částic s rozměrově selektivními odběrovými hlavicemi pro měření PM₁₀ a PM₂ˌ₅</li>
<li>minimální měřící rozsah dynamický, až do 2 500 μg/m³</li>
<li>přesnost 1 μg/m³</li>
</ul>
<h4>Měření VOC – těkavé organické látky</h4>
<ul>
<li>princip měření: PID – foto ionizační detekce</li>
<li>nevyžaduje používat nosný anebo hořící plyn</li>
<li>minimální rozsah měření 0,01 do 20 ppm ekvivalentu i-butylenu</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Mereni_kvality_ovzdusi_kompaktnim_mericim_systemem_Airpointer_4_e0707dc4e3/CDV-Mereni-kvality-ovzdusi-kompaktnim-mericim-systemem-Airpointer-4.jpg" alt="CDV: Měření kvality ovzduší kompaktním měřícím systémem Airpointer"/>
<h4>Měření CO₂ – oxid uhličitý</h4>
<ul>
<li>minimální rozsah měření 0 do 5000 ppm</li>
</ul>
<h4>Kompaktní meteorologická stanice</h4>
<ul>
<li>měření rychlosti větru, směru větru, teploty venkovního ovzduší, relativní vlhkosti, atmosférického tlaku</li>
</ul>
<h3>Výstup z měření:</h3>
<ul>
<li>Hodnoty koncentrací jednotlivých škodlivin (1 minutové, 15 minutové průměry, 8 hodinové průměry, 24 hodinové průměry).</li>
<li>Vývoj koncentrací jednotlivých škodlivin během intervalu měření.</li>
<li>Meteorologické charakteristiky v průběhu měření</li>
<li>Návazné zpracování dat měření</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Vystup_z_mereni_koncentraci_jednotlivych_skodlivin_v_ovzdusi_6c8fa0d241/CDV-Vystup-z-mereni-koncentraci-jednotlivych-skodlivin-v-ovzdusi.jpg" alt="CDV: Výstup z měření koncentrací jednotlivých škodlivin v ovzduší"/>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CDV_Vystup_z_mereni_koncentraci_jednotlivych_skodlivin_v_ovzdusi_2_122481d0b1/CDV-Vystup-z-mereni-koncentraci-jednotlivych-skodlivin-v-ovzdusi-2.jpg" alt="CDV: Výstup z měření koncentrací jednotlivých škodlivin v ovzduší"/>

Produkty z kategorie Analýzy životní prostředí distribuované přes Centrum dopravního výzkumu (CDV) - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou