SBORNÍK ABSTRAKTŮ Antibiotická rezistence v ČR: jak společně zastavit nezastavitelné

Význam tématu

Antibiotická rezistence (AMR) je komplexní One Health problém, který ohrožuje lidské i veterinární zdraví a stabilitu ekosystémů. Materiály ze sborníku konference ukazují, že AMR už není jen klinickou záležitostí — zahrnuje zemědělství, odpadní vody, půdu, potravinový řetězec i divokou faunu. Koordinovaná surveillance, mezisektorová spolupráce, legislativní rámce a technologické inovace jsou klíčové pro omezení šíření rezistence a zachování účinnosti stávajících antimikrobiálních látek.

Cíle a přehled studie / článku

Sborník shrnuje pestrou škálu příspěvků z konferencí (listopad 2025), jejichž společným cílem je: mapovat epidemiologii AMR v ČR, představit nové metody monitoringu a analýzy, sdílet klinické i terénní zkušenosti (např. fágová terapie), hodnotit role prostředí (ČOV, půda, hnojiva) v šíření ARG a ARB, a prezentovat inovativní terapeutické a materiálové přístupy (adjuvancia, nové malé molekuly, pokročilé povrchy a nanomateriály).
Hlavní tematické bloky: surveillance a epidemiologie, environmentální zdroje a přenos ARG, veterinární praxe a potravinářství, inovativní terapeutické strategie (adjuvancia, fágová terapie, steroidní deriváty, selenoestery, chalkony), materiálová řešení a technologie úpravy vod.

Použitá metodika a instrumentace

Soubor příspěvků využívá široké spektrum metodik od kultivačních technik po moderní molekulární a analytické přístupy. Přehled hlavních použitých metod a instrumentů:

• Celogenomové sekvenování (WGS) na platformách Illumina; dlouhé čtení (long‑read) pro kompletaci genomů a plazmidů; P2Solo / long‑read aplikační přístupy pro analýzu plazmidomu.
• MALDI‑TOF pro rychlou identifikaci bakteriálních izolátů.
• qPCR a HT‑qPCR pro kvantifikaci vybraných ARG; targetované qPCR pro geny jako intI1, sul1, tetW, ermB nebo blaCTX‑M.
• Metagenomika a bioinformatika (assembly, cgMLST, Roary, RAxML, Scoary) pro analýzy komunity a asociace genů s fenotypy a plazmidy.
• UHPLC‑MS/MS pro analýzu reziduí antibiotik v půdě a plodinách (metodika pro 5 tříd ATB byla validována v projektu FED‑AMR).
• Indukčně vázaná plazmová hmotnostní spektrometrie (ICP‑MS) pro stanovení uvolňování kovů (stříbro) u nanočástic.
• Dynamický rozptyl světla (DLS), zeta potenciál, TEM/SEM pro charakterizaci nanočástic a povrchů.
• Disková difuzní metoda, mikrodiluční MIC podle ISO, MBC pro fenotypové stanovení citlivosti.
• Transkriptomika (RNA‑seq) a analýza exprese genů k popisu efektů adjuvancií či steroidních derivátů na bakteriální odpověď.
• Testy akumulace ethidium bromidu pro hodnocení inhibice efluxních pump; šachovnicové (checkerboard) testy pro synergie.
• Surveillance systémy v klinickém prostředí a EHR‑based projekty (pilotní data pro harmonizovanou BSI surveillance v EU).

Hlavní výsledky a diskuse

• Surveillance a epidemiologie: V ČR narůstají multirezistentní linie (ESBL, MRSA, VRE, karbapenemázy). Genomové studie ExPEC (např. ST131, ST69, ST744) ukázaly rozdílné profily rezistence a virulence mezi CTX‑S a CTX‑R liniemi a význam mobilních genetických elementů (IncF, IncX, ColV, pUTI89‑like) v horizontálním přenosu.
• Veterinární a potravinový sektor: Dlouhodobě sledované poklesy spotřeby antimikrobik v živočišném chovu; nicméně přetrvávají rizika selekce ARG v akvakultuře a zvířecích produkčních systémech. Monitoring reziduí veterinárních léčiv a výsledky kontrol reziduí v potravinách ukazují potřebu udržet nebo zpřísnit limity aplikace kalů a kejdy.
• Role prostředí a ČOV: Čistírny odpadních vod sice snižují bakteriální zátěž, ale fungují též jako hotspoty selekce a šíření ARG. Některé technologie (termická hydrolýza, sušení) významně redukují ARG v kalech (0,5–4,4 log). Po vypouštění z ČOV dochází k ředění, nikoli k úplnému odstranění ARG; sedimenty a kaly mohou fungovat jako sekundární rezervoáry. Nová legislativa UWWTD vyžaduje monitorování ARG/ARB ve vodách EU.
• Horizontální přenos: Projekty (FED‑AMR, studie plazmidomu) demonstrují, že ARG se šíří komplexně přes plazmidy a volnou extracelulární DNA; kovové znečištění (Cu, Zn, Mn) a stopové prvky jako zinek mohou akcelerovat konjugaci a šíření plasmidů (příklad Enterococcus faecalis a pCF10 modelu).
• Nové terapeutické přístupy: Steroidní deriváty (pregnanolonové kostry, derivát VŠCHT‑069) i další malé molekuly (selenoestery, deriváty chalkonu, selenoestery) prokázaly potenciál jako adjuvancia inhibující efluxní pumpy nebo aminoglykosid‑modifikující enzymy a tak obnovující citlivost k antibiotikům. Fágová terapie byla úspěšně aplikována systémově u pacientky s MRSA spondylodiscitidou, bez nežádoucích účinků, což otevírá prostor pro legislativní úpravy a vytvoření národního centra pro fágovou terapii.
• Pokročilé materiály: Nanomateriály a antimikrobiální povrchy (stříbro‑lignin nanočástice, bioaktivní polymery, antifouling povlaky) ukazují význam pro prevenci nozokomiálních infekcí a v environmentálních aplikacích; stabilita a účinnost závisí na matrici a složení média.
• Metodologické poznatky: Metagenomika odhalila rozsáhlou diverzitu ARG v nemocničních a městských odpadních vodách; cílené sekvenování plazmidů odhaluje mnohem širší spektrum než metagenomika samotná. Kombinace kultivačních a molekulárních přístupů dává komplexnější obraz, ale vyžaduje standardizaci metodik a datové analýzy.

Přínosy a praktické využití metody

• Implementace harmonizované BSI surveillance přes EHR zlepší detekci a reakci na výskyt závažných BSI a vznik nových patogenů (příklad Candida auris).
• Integrace UHPLC‑MS/MS analýz reziduí ATB do monitoringu půdy a plodin poskytuje nástroj pro hodnocení rizik spojených s aplikací kalů a kejdy.
• Targetované sekvenování plazmidů a WGS umožňuje přesné epidemiologické sledování šíření ARG mezi lidmi, zvířaty a prostředím — podpora One Health rozhodování.
• Vyvíjené adjuvancia (steroidní deriváty, selenoestery, chalkony) mohou prodloužit účinnost stávajících antibiotik a snížit potřebu nové antibiotické vývojové linie; možné nasazení jako kombinovaná léčba v klinické praxi.
• Pokročilé materiály a povlaky mohou významně snížit riziko HAI (katétry, implantáty, povrchy) a zároveň omezit environmentální šíření patogenů.
• Fágová terapie nabízí reálnou alternativu u pacientů s vyčerpanými antibiotickými možnostmi; pilotní případy ukazují proveditelnost a bezpečnost při pečlivě řízené individuální indikaci.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Standardizace a legislativní rámce: nutnost sjednocení metodik pro detekci ARG/ARB (qPCR, metagenomika, kultivace) a legislativní úpravy pro nasazení fágové terapie a bezpečné využití čistírenských kalů.
• Integrovaná One Health surveillance: provázání dat z nemocnic, veterinární sítě, ČOV a životního prostředí, podpořené genomikou a datovou vědou (AI/ML) pro predikci rozšíření rizikových klonů.
• Technologické inovace v čistění vod: ekonomicky a ekologicky únosné technologie pro odstranění extracelulární DNA a ARG (termická hydrolýza, sušení, pokročilé oxidace) budou nabývat na významu s ohledem na nové legislativní požadavky.
• Vývoj adjuvantních látek a repurposing starších molekul: rychlejší cesta k klinickému využití (off‑label, adjuvancia) s potřebou in vivo a PK/PD dat, safety studií a klinických zkoušek.
• Materiálová řešení a nanotechnologie: další rozvoj biokompatibilních antimikrobiálních povrchů a implantátů s nízkým rizikem selekce rezistence.
• Vliv prostředí a stopových prvků: zvýšená pozornost k roli kovů (zinek, měď) a dalších kontaminantů při akceleraci horizontálního přenosu genů; potřeba regulace použití kovových aditiv v zemědělství.

Závěr

Konference potvrdila, že efektivní boj proti AMR vyžaduje komplexní, multidisciplinární přístup v duchu One Health: systematické monitorování (humánní, veterinární i environmentální), standardizované analytické metody, legislativní kroky k omezení rizik (např. regulace kalů a monitorování ČOV) a podpora inovací (adjuvancia, fágová terapie, antimikrobiální materiály). Integrace genomických dat s environmentálními a provozními informacemi a vytváření praktických postupů pro rychlé nasazení inovací (např. fágové léčby) jsou zásadní kroky pro zpomalení šíření rezistence.

Reference

• Niño‑Vega, G.A.; et al. J. Fungi 2024, 10, 871. (citováno v kontextu repurposing sulfonamidů)
• Eldesouky, H.E.; et al. Int. J. Antimicrob. Agents 2018, 52, 754. (citováno v kontextu repurposing sulfonamidů)