PFAS: “Věčné chemikálie” v půdě

Význam tématu

Detekce a stanovení PFAS v půdě je klíčové pro pochopení akumulace těchto perzistentních znečišťujících látek v životním prostředí a pro návrh efektivních strategií jejich odstranění.

Cíle a přehled studie

Stručně je popsána studie z roku 2023, ve které bylo analyzováno 209 vzorků půdy na 20 cílových PFAS látek sledovaných podle evropské legislativy.

Použitá metodika

Vzorky byla připravena standardní extrakcí a analyzována pomocí metody zabezpečující limity kvantifikace mezi 0,5 a 2,5 µg/kg sušiny. Metoda zahrnovala chromatografii s hmotnostní spektrometrií.

Hlavní výsledky a diskuse

Přibližně 70 % vzorků bylo pod LOQ pro všechny analyty. Mezi detekovanými sloučeninami dominovaly PFOS a PFOA, přičemž v půdách se často vyskytují PFAS s dlouhými řetězci (PFDA, PFNA, PFNS) i sloučeniny 6:2 FTS a FOSA. V kontaminovaných lokalitách koncentrace PFAS v půdě výrazně převyšovaly úroveň v podzemních vodách.
Identifikované hlavní zdroje kontaminace:

• Hasicí pěny používané profesionálně a při cvičeních
• Průmyslové emise a nesprávná likvidace odpadů
• Skládky materiálů obsahujících PFAS
• Výpusti z čistíren odpadních vod
• Atmosférická depozice v okolí průmyslových oblastí
• Uvolňování z vodoodpudivých spotřebitelských produktů
• Dešťový odtok z historicky kontaminovaných lokalit

Přínosy a praktické využití metody

Systematické sledování PFAS v půdě umožňuje identifikovat prioritní oblasti pro sanační zásahy, hodnotit efektivitu odstranění kontaminantů a podporuje tvorbu environmentálních limitů a doporučení.

Budoucí trendy a možnosti využití

Očekává se rozvoj ultra citlivých analytických metod, integrace in situ senzorů, pokročilé modelování transportu PFAS v půdním profilu a kombinované sanační přístupy založené na fyzikálně-chemických a biologických technikách.

Závěr

Studie potvrzuje roli půdy jako významného dlouhodobého rezervoáru PFAS, dokumentuje variabilitu kontaminace a zdůrazňuje potřebu pravidelného monitoringu a inovativních sanačních strategií.

Reference

• Y. Wang, U. Munir, Q. Huang. Occurrence of per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS) in soil: Sources, fate, and remediation. 2023. https://doi.org/10.1016/j.seh.2023.100004
• M. L. Brusseau, R. H. Anderson, B. Guo. PFAS Concentrations in Soils: Background Levels versus Contaminated Sites. 2020. doi:10.1016/j.scitotenv.2020.140017
• DIRECTIVE (EU) 2020/2184 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 16 December 2020 on the quality of water intended for human consumption.