Tým z CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s výzkumníky ze dvou norských výzkumných institucí vůbec poprvé ukázal, jak echovirus 18, který patří do skupiny enterovirů, vypouští do buněk svou genetickou informaci a zahajuje tak infekci. Studie přináší dosud nevídaný pohled na jednu z nejranějších fází virové infekce v podmínkách blízkých přirozenému prostředí buňky. Pomocí kryoelektronové mikroskopie vědci zjistili, že virus neuvolňuje svou RNA malým otvorem v proteinovém obalu, jak se dlouho předpokládalo. Místo toho se jeho proteinový obal částečně rozpadne a vytvoří velký otvor, kterým virová genetická informace uniká do hostitelské buňky. Detailní porozumění tomuto mechanismu by v budoucnu mohlo přispět k vývoji látek, které zabrání enterovirům infikovat buňky.Enteroviry jsou běžné lidské patogeny způsobující onemocnění od nachlazení a střevních infekcí až po závažná neurologická onemocnění. Echovirus 18, který byl předmětem této studie, je známý především jako původce meningitidy a encefalitidy u dětí. Patří mezi pikornaviry – malé neobalené viry, jejichž genetická informace je chráněna bílkovinným obalem zvaným kapsida s pravidelnou dvacetistěnnou (ikosahedrální) strukturou.Aby se virus mohl v buňce množit, musí z kapsidy vypustit svou RNA – molekulu nesoucí genetickou informaci – do buněčné cytoplazmy. Přestože je tento krok pro zahájení infekce nezbytný, dosud se jej nikdy nepodařilo pozorovat v infikovaných buňkách.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Vedci_z_CEITEC_jako_prvni_zachytili_jak_enteroviry_spousteji_infekci_bunek_71d553bb0e.jpg" alt="CEITEC/Plevka Lab: Vědci z CEITEC jako první zachytili, jak enteroviry spouštějí infekci buněk: Pohled do buňky infikované echovirem 18. Echovirus 18 je znázorněn zeleně a žlutě, ribozomy fialově a aktinová filamenta azurově. Měřítko: 50 nm." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Vedci_z_CEITEC_jako_prvni_zachytili_jak_enteroviry_spousteji_infekci_bunek_71d553bb0e.jpg 221w," sizes="100vw" width="1600" height="1128">„Dlouhou dobu existovaly dvě hlavní teorie vysvětlující, jak pikornaviry dopravují svou RNA do buněk. Jedna předpokládala, že genom opouští kapsidu malým otvorem. Druhá, podložená dřívějšími výzkumy z naší laboratoře, naznačovala, že genom uniká z částečně rozpadlých kapsid, kterým chybí pentamery kapsidových proteinů – stavební bloky kapsidy. Oba modely ale vycházely z experimentů s&nbsp;virovými částicemi studovanými mimo živou buňku. My jsme chtěli jít o krok dál a zjistit, co se během infekce skutečně děje přímo uvnitř buňky,“ říká <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/liya-mukhamedova-ph-d/u89248">Liya Mukhamedova</a> z CEITEC Masarykovy univerzity, první autorka studie.Pomocí kryoelektronové mikroskopie, která umožňuje zobrazovat biologické struktury ve vysokém rozlišení, vědci přímo v infikovaných buňkách pozorovali jednotlivé částice echoviru 18. Zjistili, že prázdné virové částice postrádají část své kapsidy. Právě vzniklým otvorem virus uvolňuje svou RNA.Studie také objasnila úlohu receptoru FcRn, molekuly na povrchu buněk, kterou enteroviry využívají ke vstupu do buněk. Navázání viru na receptor spouští strukturální změny virové částice, které ji připravují na následné uvolnění genomu. Výzkumníci ukázali, že vazba na receptor vede ke ztrátě takzvaného pocket factoru – malé molekuly, která za normálních okolností pomáhá stabilizovat virovou částici. Virus přitom zůstává jinak téměř nezměněný, což naznačuje, že navázání na receptor představuje pouze první krok v procesu vypuštění genomu.„Infekce je složitý proces, během něhož enterovirové částice reagují na řadu interakcí s buněčnými strukturami. Navázání echoviru 18 na buněčný receptor FcRn vyvolá změny ve struktuře viru, které jej připraví na uvolnění genomu,“ vysvětluje <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/doc-mgr-pavel-plevka-ph-d/u26854">Pavel Plevka</a>, vedoucí výzkumné skupiny Strukturní virologie.Vědci zároveň nepozorovali takzvané aktivované částice, které jsou za klíčovým mezistupněm při uvolňování genomu enterovirů. To ukazuje, že v buňkách probíhá tento proces mnohem rychleji, než naznačovaly dosavadní laboratorní experimenty.Kombinací strukturních dat získaných studiem virových částic mimo živou buňku s přímým pozorováním infikovaných buněk se výzkumníkům podařilo podrobně popsat, jak začíná infekce enteroviry. Studie posouvá poznání od laboratorních experimentů k pochopení nejranějších fází virové infekce tak, jak skutečně probíhají v živých buňkách. Výsledky byly publikovány v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1073/pnas.2601182123">časopise PNAS</a>.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Vedci_z_CEITEC_jako_prvni_zachytili_jak_enteroviry_spousteji_infekci_bunek_2_3601bf1df9.jpg" alt="CEITEC/Plevka Lab: Vědci z CEITEC jako první zachytili, jak enteroviry spouštějí infekci buněk: Rekonstrukce částic E18 z infikovaných buněk. Částice jsou zbarveny duhově podle vzdálenosti od středu částice. Měřítko: 10 nm. " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Vedci_z_CEITEC_jako_prvni_zachytili_jak_enteroviry_spousteji_infekci_bunek_2_3601bf1df9.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="906"><blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2601182123">Particles of echovirus 18 open to release their genomes in vivo</a></h4>Liya Mukhamedova, David Buchta, Zuzana Trebichalská, Yevgen Levdansky, Jana Moravcová, David Potěšil, Zbyněk Zdráhal, Dominik Hřebík, Lucie Nepovímová, Torleif Tollefsrud Gjølberg, Jan Terje Andersen, Jiří Nováček, Tibor Füzik, and Pavel PlevkaProc. Natl. Acad. Sci. U.S.A., 2026, 123, e2601182123<div>&nbsp;</div><div><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1073/pnas.2601182123">https://doi.org/10.1073/pnas.2601182123</a></div><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote>

Vědci z CEITEC jako první zachytili, jak enteroviry spouštějí infekci buněk 

<div><div>Před Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) byl v úterý 1. září odhalen Poesiomat a murál věnovaný profesoru Antonínu Holému. Oba projekty vznikly u příležitosti 90. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých vědců. Ústav jeho práci přibližuje také prostřednictvím podcastové série Sebevědomá věda, interaktivní hry Mise Retrovirus nebo limitované edice merche.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_a4461be33b.jpg" alt="Foto: ÚOCHB/Tomáš Belloň: Slavnostní odhalení Poesiomatu Antonína Holého. " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_a4461be33b.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367"></div></div><div>Nový Poesiomat Antonína Holého stojí před hlavním vchodem do ÚOCHB a nabízí dvacet nahrávek, z toho patnáct v češtině a pět v angličtině. Přibližuje cestu, která vedla k využití Holého látek pro léčbu HIV/AIDS a hepatitidy B, a zachycuje vzpomínky jeho bývalých kolegů a kolegyň.Vedle vzpomínek a vyprávění obsahuje také řadu kreativně pojatých zvukových stop. K poslechu je ukázka z inscenace Elegance molekuly Dejvického divadla nebo hlas Antonína Holého v sestřihu z několika mediálních rozhovorů. Herec Martin Myšička posluchače provází chemickým slangem a vysvětluje, co to znamená „vařit“ molekuly. Proto nechybí ani recept na Holého nejznámější látku tenofovir tak, jak by ji připravila Magdalena Dobromila Rettigová.„Chceme, aby místo samo promluvilo. Poesiomat Antonína Holého proto propojuje vážná témata s básnickým podáním, zvuky molekul a humorem vskutku laboratorním,“ říká zakladatel projektu Poesiomat Ondřej Kobza.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_2_244fb8e7fe.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_2_244fb8e7fe.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367"><div>Do Poesimoatu přispěl veršovaným eposem shrnujícím příběh tzv. „Holý Trinity“ (Antonín Holý, Erik De Clercq a John C. Martin) také bývalý ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský: „První září je příhodnou chvílí připomenout si, co Antonín Holý znamenal nejen pro náš ústav a světovou chemii, ale především pro lidské zdraví. Jsem rád, že jeho devadesáté narozeniny můžeme připomenout také prostřednictvím umění, protože nejen vědou živ je člověk. Myslím, že právě z takové oslavy by měl Antonín Holý radost.“Vznik Poesiomatu finančně podpořil <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://iocbfoundation.cz/">Nadační fond IOCB Foundation</a>, jehož prostřednictvím se do české vědy vrací část prostředků plynoucích z úspěchu Holého výzkumu. „Je logické a krásně symbolické, že jsme nyní z těchto peněz pomohli vybudovat poesiomat, který tohoto velikána moderní české vědy připomíná, a to právě v místě, jemuž věnoval podstatnou část svého života,“ říká členka správní rady fondu Barbara Eignerová.</div><h3>Holého objevy i jejich dopad na jedné zdi</h3><div>Zeď areálu ústavu v ulici Stavitelská nově zdobí barevný murál. Jeho autorka, ilustrátorka Sasha Chagina, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs/novinky/812/kdyz-se-ustav-nebere-prilis-vazne-nemusim-ani-ja-rika-sasha-chagina-autorka-muralu-venovaneho-antoninu-holemu">zvolila</a> jako ústřední motiv Holého charakteristické brýle, přes které se dívá na DNA, virus a molekuly adefoviru a tenofoviru. Murál zároveň odkazuje na miliony lidí, kterým jeho objevy pomohly, i na mladé vědce a vědkyně, kteří na jeho práci navazují.„Chtěla jsem vytvořit murál, který osloví i člověka, který o Antonínu Holém nic neví. Dílo ho může nejprve zaujmout barvami a jednotlivými detaily a teprve potom vzbudit zájem o osobnost, jíž je murál věnován,“ říká umělkyně.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_3_2260e7a202.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_3_2260e7a202.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367"><h3>Holý v podcastu, ve hře i na tričku</h3><div>Ve spolupráci s podcastem Přepište dějiny vznikla třídílná minisérie <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=Tbo7_wyCa_c">Sebevědomá věda</a>, ve které autoři spolu s vědci a vědkyněmi z ÚOCHB zasazují příběh Antonína Holého a dalších dvou významných vědců z ústavu, Aloise Pískaly a Josefa Rudingera, do historických souvislostí.Interaktivní hra <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.getoutfun.com/hra/mise-retrovirus">Mise Retrovirus</a> zase vede po stopách fiktivního vědce a prostřednictvím šifer a úkolů přibližuje skutečné principy vývoje antivirotik. Zájemci si ji mohou zahrát v outdoorové verzi v pražských Dejvicích nebo jako online hru odkudkoliv.V ústavním e-shopu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.iocbstore.cz/en/">IOCB Store</a> je také možné zakoupit limitovanou edici výročního merche. Na tričku a zápisníku se objevuje stylizovaná podobizna Antonína Holého z dílny umělce Jaromíra 99.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_4_a8ff70794d.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_4_a8ff70794d.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1365"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_8_3e53c5a33a.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_8_3e53c5a33a.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_7_1adc25403f.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_7_1adc25403f.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1365"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_5_83b76c185e.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_5_83b76c185e.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1365"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_6_45fcc317ac.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_UOCHB_pripomina_Antonina_Holeho_Jeho_pribeh_oziva_v_Poesiomatu_i_podcastu_na_muralu_i_ve_hre_6_45fcc317ac.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367"></div></div></div>

ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře

Plynová chromatografie (GC) patří mezi nejčastěji používané separační techniky pro analýzu těkavých a semitěkavých látek. Ať už se využívá ve farmaceutickém průmyslu, při analýze životního prostředí nebo kontrole potravin, správná funkce jednotlivých částí plynového chromatografu je zásadní pro dosažení přesných a spolehlivých výsledků.V tomto článku se podrobněji podíváme na hlavní součásti plynového chromatografu, včetně injektoru, kolony, detektoru a systému nosného plynu, a vysvětlíme jejich úlohu v procesu separace a analýzy.Dobrá znalost jednotlivých částí systému a jejich vzájemného fungování pomáhá při správném nastavení GC, optimalizaci analýzy i řešení případných problémů. Podívejme se nyní na jednotlivé součásti podrobněji:<h3>Injektor vzorku</h3>Injektor je část <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/gc">plynového chromatografu</a>, kterou se vzorek zavádí do systému. U většiny běžných způsobů nástřiku se vzorek v injektoru rychle odpaří a spolu s nosným plynem vstupuje do chromatografické kolony. Používají se různé typy injektorů a způsoby nástřiku, například split/splitless, PTV nebo on-column.Nejběžnější je split/splitless injektor, který umožňuje pracovat ve dvou základních režimech:<ul><li>Split: Do kolony vstupuje pouze část odpařeného vzorku, zatímco zbývající část je odváděna split ventilem. Tento režim se používá především pro koncentrovanější vzorky a pomáhá zabránit přetížení kolony.</li><li>Splitless: Většina vzorku je převedena na kolonu, což umožňuje dosáhnout vyšší citlivosti. Tento režim je proto vhodný zejména pro stopovou analýzu.</li></ul>Volba vhodného typu injektoru a správné nastavení podmínek nástřiku, například teploty injektoru, objemu vzorku a režimu nástřiku, významně ovlivňují reprodukovatelnost, citlivost i celkovou kvalitu chromatografické analýzy.<h3>Nosný plyn</h3>V plynové chromatografii představuje mobilní fázi nosný plyn, který zajišťuje transport analytů kolonou. Nejčastěji se používá helium, vodík nebo dusík. Volba nosného plynu ovlivňuje účinnost separace.<ul><li>Helium patří mezi nejčastěji používané nosné plyny díky své chemické inertnosti a vhodným vlastnostem pro GC analýzy.</li><li>Vodík umožňuje rychlejší analýzy, jeho použití však vzhledem k hořlavosti vyžaduje odpovídající bezpečnostní opatření.</li><li>Dusík představuje cenově dostupnější alternativu k heliu, optimální účinnosti však dosahuje při nižších průtocích, což může vést k delší době analýzy.</li></ul>Průtok a tlak nosného plynu je třeba pečlivě regulovat, protože ovlivňují rychlost průchodu analytů kolonou, retenční časy a účinnost separace.<h3>Kolona / stacionární fáze</h3>Kolona je klíčovou součástí plynového chromatografu, protože právě v ní dochází k separaci jednotlivých složek vzorku. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/gcms/products?category=7&amp;manufacturerItems=50">GC kolony</a> jsou obvykle dlouhé, tenké trubice vyrobené z nerezové oceli nebo taveného křemene. Uvnitř obsahují stacionární fázi nebo jsou jí pokryty; právě její interakce se složkami vzorku ovlivňuje průběh separace při jejich průchodu kolonou.<ul><li>Náplňové kolony: Obsahují částice nosiče se stacionární fází a obecně mají větší vnitřní průměr. Přestože mají nižší separační účinnost než kapilární kolony, mohou být vhodné pro specifické aplikace.</li><li>Kapilární kolony: Jedná se o tenké trubice se stacionární fází nanesenou na jejich vnitřním povrchu. Díky malému vnitřnímu průměru poskytují vysokou separační účinnost a rozlišení a často umožňují i kratší dobu analýzy.</li></ul>Délka a vnitřní průměr kolony spolu s typem stacionární fáze patří mezi hlavní faktory ovlivňující účinnost a selektivitu separace. Volba stacionární fáze, například polární nebo nepolární, určuje, jak silně s ní budou jednotlivé sloučeniny interagovat.Při průchodu kolonou se jednotlivé složky vzorku separují na základě rozdílů v jejich těkavosti a interakcích se stacionární fází. Díky tomu opouštějí kolonu v různých retenčních časech a v chromatogramu se zobrazují jako jednotlivé píky.<h3>Detektor</h3>Po průchodu kolonou se jednotlivé složky vzorku dostávají do detektoru, který jejich přítomnost převádí na měřitelný signál. V plynové chromatografii se používá několik typů detektorů, z nichž každý je vhodný pro jiné typy analytů a aplikací:<ul><li>Plamenový ionizační detektor (FID): Patří mezi nejčastěji používané detektory v GC. Je velmi citlivý zejména pro organické sloučeniny a poskytuje široký lineární rozsah odezvy.</li><li>Tepelně vodivostní detektor (TCD): Detekuje změny tepelné vodivosti proudu plynu způsobené přítomností analytu. Je univerzální a nedestruktivní, ale obecně méně citlivý než FID.</li><li>Detektor elektronového záchytu (ECD): Velmi citlivý a selektivní detektor vhodný zejména pro analýzu chlorovaných a dalších halogenovaných sloučenin. Je citlivý na kontaminaci, vyžaduje velmi čisté a suché nosné a pomocné plyny a jeho údržba může být náročnější.</li><li>Hmotnostní spektrometr (MS): Poskytuje strukturní informace a umožňuje identifikaci i kvantifikaci látek. Jeho obsluha vyžaduje odpovídající odborné znalosti a údržba je ve srovnání s běžnými GC detektory náročnější.</li></ul>Volba detektoru závisí na typu prováděné analýzy, charakteru analytů a požadované citlivosti. Detektor převádí fyzikální nebo chemické změny spojené s průchodem analytů na měřitelný signál, který následně datový systém zpracuje do podoby chromatogramu. Ten poskytuje informace o retenčních časech a intenzitě odezvy jednotlivých složek vzorku.<h3>Datový systém</h3>Ačkoli datový systém není přímo součástí samotného chromatografu, hraje zásadní roli při zpracování a vyhodnocování signálů z detektoru. Moderní GC systémy využívají software, který převádí signál detektoru do podoby chromatogramu – grafického záznamu průběhu separace. Software umožňuje jednotlivé píky zpracovat a vyhodnotit, určit jejich retenční časy a plochy a na jejich základě provádět identifikaci a kvantifikaci jednotlivých složek vzorku.<h3>Jak číst plynový chromatogram?</h3>Interpretace plynového chromatogramu vyžaduje porozumění jeho základním prvkům, jako jsou píky, retenční časy a celkový průběh chromatogramu, které se využívají při kvalitativní a kvantitativní analýze.<h4>Charakter vzorku</h4>Začněte posouzením vlastností vzorku. Různé typy vzorků, například environmentální vzorky nebo složky potravin, mohou vykazovat odlišné profily píků. Pro správné vyhodnocení chromatogramu je důležité sledovat také základní linii (baseline), tedy signál systému v nepřítomnosti analytů. Dobře definované píky obvykle ukazují na úspěšnou separaci jednotlivých složek, zatímco špatně tvarované nebo široké píky mohou naznačovat problémy v separačním procesu.Pokud je například analyzována směs a v chromatogramu se objeví tři dobře oddělené píky, mohou odpovídat třem různým sloučeninám ve vzorku. Při hodnocení čistoty vzorku bychom naopak obvykle očekávali jeden dominantní pík. Chromatogram by měl toto očekávání podpořit při posouzení čistoty vzorku.<h4>Identita složek vzorku</h4>Retenční čas (Rt) je důležitým parametrem při identifikaci sloučenin přítomných ve vzorku. Za daných chromatografických podmínek má každý analyt charakteristický retenční čas, který lze porovnat s retenčními časy známých standardů nebo s údaji z literatury. Pro potvrzení identity může být spolu se vzorkem analyzována také směs standardů, což umožní přiřadit jednotlivé retenční časy konkrétním sloučeninám.Pokud je k dispozici hmotnostní spektrometrie ve spojení s plynovou chromatografií (GC-MS), lze získat další strukturní informace, které zvyšují spolehlivost identifikace. Při použití HRMS nebo tandemové hmotnostní spektrometrie (MS/MS) lze neznámé sloučeniny identifikovat na základě přesné hmotnosti a porovnáním jejich fragmentačních spekter.<h4>Množství analytu ve vzorku</h4>Kvantifikace analytů vychází z vyhodnocení plochy nebo výšky píku, která je v rámci lineárního rozsahu metody úměrná koncentraci analytu ve vzorku. Kalibrační křivka vytvořená pomocí standardů o známých koncentracích umožňuje převést odezvu detektoru na koncentraci analytu ve vzorku.Je nezbytné zohlednit citlivost použitého detektoru a mez detekce, protože píky s velmi nízkou odezvou nemusí umožňovat spolehlivou kvantifikaci.

Základní principy plynové chromatografie – separace a analýza

Akademie

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Waters 474 Skenovací fluorescenční detektor (Bazar)

Skenovací fluorescenční detektor Waters 474 je analytický detektor určený k přesné a citlivé spektrofluorometrické detekci. Díky své všestrannosti a spolehlivosti je detektor vhodný pro aplikace od detekce stopového množství kovů až po analýzu organických a biologických sloučenin.

Bazar produkty z kategorie Fluorescenční detektory (FLD) od Waters - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

ÚOCHB připomíná Antonína Holého. Jeho příběh ožívá v Poesiomatu i podcastu, na murálu i ve hře

Základní principy plynové chromatografie – separace a analýza

Vědci z CEITEC jako první zachytili, jak enteroviry spouštějí infekci buněk