<p><strong>Na rostoucí potřebu prvků vzácných zemin a problémy spojené s jejich získáváním reaguje nová technologická platforma REEactor, na jejíž vývoj získal Alexander Dömling z&nbsp;CATRIN Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady v&nbsp;kategorii ProofofConcept. Renomovaný chemik chce spolu se svým týmem pomocí automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu urychlit a zefektivnit separaci těchto surovin a snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při jejich získávání. Projekt včera slavnostně odstartoval za účasti akademiků i zástupců veřejné správy.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_2_648397508e.jpg" alt="CATRIN: Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_2_648397508e.jpg 208w," sizes="100vw" width="1920" height="1440"></p><p><i>„Získání grantu ERC Proof&nbsp;of&nbsp;Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“</i> uvedl <strong>Alexander Dömling</strong>, který na roční projekt ERC Proof&nbsp;of&nbsp;Concept získal grant ve výši<strong> 150 tisíc eur</strong>.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_3_049bc5af73.jpg" alt="CATRIN: Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_3_049bc5af73.jpg 208w," sizes="100vw" width="1920" height="1440"></p><p>Prvky vzácných zemin tvoří <strong>17 chemických prvků</strong>, bez nichž se neobejde například výroba baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů.&nbsp; Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a je s ní spojena řada problémů. REEactor se zaměří na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využije automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence pomůže identifikovat ty nejúspěšnější.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_4_8418d66c05.jpg" alt="CATRIN: Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_4_8418d66c05.jpg 208w," sizes="100vw" width="1703" height="1277"></p><p><i>„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu. V dlouhodobějším horizontu by REEactor mohl přispět k nahrazení velkých průmyslových separačních provozů s vysokou spotřebou zdrojů menšími modulárními zařízeními, která budou účinnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“</i> uvedla členka<strong> Imma&nbsp;Capriello</strong>, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka REEactor Tech z&nbsp;CATRIN.&nbsp;</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_5_db1bfe4fea.jpg" alt="CATRIN: Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CATRIN_Projekt_RE_Eactor_odstartoval_Zjednodusi_separaci_prvku_vzacnych_zemin_5_db1bfe4fea.jpg 208w," sizes="100vw" width="1920" height="1440"></p><blockquote><p>Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi<strong> 182 výzkumníků </strong>celkem<strong> 27,3 milionu eur</strong>, v <strong>České republice</strong> získal podporu<strong> jediný projekt</strong>. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.</p></blockquote>

Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin

<p><strong>Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU, anglicky PAHs) patří mezi nejvýznamnější kontaminanty životního prostředí. Tyto organické sloučeniny tvořené dvěma nebo více kondenzovanými aromatickými jádry se vyskytují téměř všude a vzhledem k závažným dopadům na životní prostředí i lidské zdraví vyžadují zvýšenou pozornost.</strong></p><h3><span><strong>Co jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)?</strong></span></h3><p><span>PAU představují skupinu více než 100 chemických látek, které se obvykle vyskytují ve složitých směsích. Vznikají při nedokonalém spalování organických materiálů, například uhlí, ropy, benzinu, nafty, dřeva nebo odpadu [6]. Nejjednodušším PAU je naftalen se dvěma kondenzovanými aromatickými jádry, zatímco složitější PAU, například antracen nebo fenantren, obsahují tři nebo více takových jader.</span></p><p><span>PAU jsou nenabité, nepolární sloučeniny s planární strukturou. Mnohé jsou bezbarvé a vyskytují se v ložiscích fosilních paliv, například uhlí a ropy. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. EPA) označila šestnáct PAU za znečišťující látky s vysokou prioritou vzhledem k jejich rozšířenému výskytu a potenciálním zdravotním rizikům [6].</span></p><h3><span><strong>Dopady na zdraví a životní prostředí</strong></span></h3><p><span>Zdravotní rizika spojená s expozicí PAU jsou závažná a dobře zdokumentovaná:</span></p><ul><li><strong>Karcinogenita:</strong> Mnohé PAU jsou považovány za karcinogenní, mutagenní a teratogenní látky. Dlouhodobá expozice je spojována se zvýšeným rizikem rakoviny plic, ale také nádorových onemocnění kůže, slinivky břišní, jícnu, močového měchýře, tlustého střeva a prsu [8].</li><li><strong>Účinky na kardiovaskulární systém:</strong> Expozice PAU je spojována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, včetně aterosklerózy, trombózy, hypertenze a infarktu myokardu [12].</li><li><strong>Reprodukční a vývojová toxicita: </strong>Studie ukazují, že PAU mohou způsobovat problémy s reprodukcí a komplikace během vývoje.</li><li><strong>Imunotoxicita:</strong> PAU jsou spojovány s oslabením imunitního systému, což může snižovat obranyschopnost organismu.</li></ul><h3><span><strong>Zdroje expozice PAU</strong></span></h3><p><span>Aby bylo možné expozici PAU účinně omezovat, je nezbytné znát její zdroje:</span></p><ul><li><strong>Potraviny: </strong>Připálené nebo grilované potraviny patří mezi nejvýznamnější zdroje expozice PAU u člověka [8].</li><li><strong>Tabákový kouř:</strong> Kouření cigaret i pasivní kouření představují významné zdroje expozice PAU. Dalším zdrojem expozice PAU je venkovní ovzduší.</li><li><strong>Průmyslové činnosti: </strong>Koksovny, nedokonalé spalování při průmyslových procesech a spalování odpadů významně přispívají ke znečištění ovzduší PAU.</li><li><strong>Emise z dopravy:</strong> Výfukové plyny, opotřebení pneumatik a nesprávná likvidace motorových olejů vedou k uvolňování PAU do životního prostředí.</li><li><strong>Spalování dřeva:</strong> Při používání kamen na dřevo a krbů se PAU uvolňují do životního prostředí.</li><li><strong>Impregnované dřevo: </strong>Dřevěné výrobky ošetřené kreosotem uvolňují PAU do životního prostředí.</li></ul><h3><span><strong>Metoda EPA 3546: Mikrovlnná extrakce</strong></span></h3><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/epa-methods-3510-and-3546-optimizing-sample-preparation?utm_source=chatgpt.com"><span><strong>Metoda EPA 3546</strong></span></a><strong> </strong><span>představuje důležitý postup pro extrakci PAU ze vzorků životního prostředí. Využívá mikrovlnně asistovanou extrakci rozpouštědlem (MASE, Microwave-Assisted Solvent Extraction), která umožňuje extrahovat organické sloučeniny nerozpustné nebo málo rozpustné ve vodě z půd, jílů, sedimentů, kalů a pevných odpadů [7].</span></p><h4><span><strong>Klíčové vlastnosti metody EPA 3546</strong></span></h4><ul><li><strong>Postup: </strong>Vzorky se nejprve rozemelou na prášek a umístí do extrakčních nádob. Poté se přidají vhodná rozpouštědla, nádoby se uzavřou a zahřejí na požadovanou extrakční teplotu. Samotná extrakce trvá přibližně 10 minut [7].</li><li><strong>Cílové sloučeniny: </strong>Metoda EPA 3546 je určena k extrakci organochlorových pesticidů, semivolatilních organických látek, PAU, PCB, fenoxykyselinových herbicidů, fenolů, dioxinů a furanů [1].</li><li><strong>Výhody:</strong> Ve srovnání s tradičními extrakčními metodami nabízí EPA 3546:<ul><li>Kratší dobu extrakce (10–20 minut oproti několika hodinám u tradičních metod) [1] [11]</li><li>Nižší spotřebu rozpouštědel</li><li>Vyšší extrakční teploty a tlaky</li><li>Vyšší účinnost a kapacitu zpracování vzorků [11]</li></ul></li><li><strong>Provozní podmínky: </strong>Extrakce obvykle probíhá při teplotě 100–115 °C a tlaku 50–175 psi [2] [11].</li><li><strong>Extrakční rozpouštědla:</strong> Nejčastěji se používají směsi aceton–hexan (1:1) a aceton–dichlormethan (1:1) [1].</li></ul><h4><span><strong>Nejnovější pokroky v použití metody EPA 3546</strong></span></h4><p><span>Nedávný technologický pokrok umožnil řešit některá omezení tradičního provedení metody EPA 3546:</span></p><ul><li><strong>Vyšší kapacita zpracování vzorků:</strong> Moderní systémy, jako je Milestone Ethos X, umožňují současně zpracovat až 24 vzorků s navážkou až 30 g v každé nádobě. Díky tomu lze dosáhnout nižších mezí stanovitelnosti a extrahovat více než 200 vzorků během osmihodinové pracovní směny [11].</li><li><strong>Jednorázové nádoby: </strong>Použití jednorázových skleněných vialek eliminuje riziko kontaminace a paměťových efektů a odstraňuje nutnost čištění extrakčních nádob [11].</li><li><strong>Řízení teploty: </strong>Pokročilé systémy umožňují bezkontaktní řízení teploty na všech pozicích, čímž zajišťují konzistentní extrakční podmínky [11].</li></ul><h3><span>Analytické metody pro stanovení PAU</span></h3><p><span>Pro stanovení PAU ve vzorcích životního prostředí a biologických materiálech byla vyvinuta řada analytických technik.</span></p><h4><span><strong>Chromatografické metody</strong></span></h4><ul><li><strong>Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC):</strong> <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/hplc-sample-preparation?utm_source=chatgpt.com"><strong>HPLC</strong></a> ve spojení s fluorescenční (FLD) nebo UV detekcí se často používá ke stanovení PAU [4] [9]. Tato metoda nabízí vysokou citlivost a dobrou selektivitu, může však být ovlivněna interferencemi matrice. Jejím omezením je také absence jednoznačného potvrzení identity sloučenin, pokud je identifikace založena pouze na retenčním čase [3].</li><li><strong>Plynová chromatografie (GC): </strong>Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-gc-ms/ms-analysis?utm_source=chatgpt.com"><strong>GC-MS</strong></a>) poskytuje vysokou selektivitu, citlivost a relativně jednoduchou obsluhu [4]. Patří mezi nejběžnější metody stanovení PAU a umožňuje potvrzení identity sloučenin pomocí spektrálních knihoven. Pro stanovení 16 prioritních PAU podle EPA se nejčastěji používá kapilární kolona DB-5 MS [4].</li><li><strong>Superkritická fluidní chromatografie: </strong>Tato rozvíjející se technika nachází uplatnění při stanovení PAU v různých potravinových a vodných matricích [4].</li></ul><h4><span><strong>Pokročilé detekční techniky</strong></span></h4><ul><li><strong>Monitorování vybraných iontů (SIM):</strong> Při provozu GC-MS v režimu SIM jsou zaznamenávána data pouze pro vybrané m/z, což zvyšuje citlivost stanovení PAU při nízkých koncentracích [3].</li><li><strong>Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie (SERS): </strong>Výrazně zesiluje Ramanův signál molekul a umožňuje dosahovat nízkých mezí detekce a vysoké citlivosti [8].</li><li><strong>Hmotnostní spektrometrie s mikrovlnným plazmovým hořákem (MPT-MS): </strong>Představuje slibnou a všestrannou platformu pro výzkum PAU. Mezi její výhody patří jednoduchá konstrukce, snadná obsluha a relativně vysoká citlivost [8].</li></ul><h4><strong>Nově se rozvíjející technologie</strong></h4><ul><li><strong>Elektrochemické senzory:</strong> V poslední době byly vyvinuty pro stanovení PAU přímo v terénu [4].</li><li><strong>Optické senzory založené na SERS: </strong>Umožňují rychlou detekci PAU přímo v terénu [4].</li><li><strong>Biosenzorové metody: </strong>Přenosné biosenzory založené na protilátkách umožňují přímo v terénu rychle posoudit biologickou dostupnost PAU [10].</li></ul><h3><span><strong>Výzvy při stanovení PAU</strong></span></h3><p><span>Navzdory pokroku v analytických technikách přetrvává při stanovení PAU několik významných problémů:</span></p><ul><li><strong>Komplexní směsi:</strong> PAU se obvykle vyskytují ve složitých směsích, což ztěžuje identifikaci jednotlivých sloučenin. Například při plynové chromatografii nemusí být dostatečně rozlišeny některé dvojice sloučenin, jako jsou antracen a fenantren, chrysen a benzo[a]antracen, benzo[b]fluoranten a benzo[k]fluoranten nebo dibenzo[a,h]antracen a indeno[1,2,3-cd]pyren [9].</li><li><strong>Stopové koncentrace:</strong> PAU se často vyskytují ve stopových množstvích, což vyžaduje vysoce citlivé analytické metody schopné dosahovat nízkých mezí detekce.</li><li><strong>Matricové efekty: </strong>Komplexní matrice, ve kterých se PAU nacházejí (půda, voda, potraviny), mohou negativně ovlivňovat analytické stanovení.</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/environmental-sample-preparation?utm_source=chatgpt.com"><strong>Příprava vzorků</strong></a><strong>: </strong>Mnohé metody vyžadují složité postupy přípravy vzorků, které jsou časově náročné a vyžadují značné množství manuální práce.</li></ul><h3><span><strong>Nejnovější pokroky v analýze PAU</strong></span></h3><p><span>Nedávný technologický vývoj významně rozšířil možnosti analýzy PAU:</span></p><ul><li><strong>Pokročilé technologie GC-MS: </strong>Moderní systémy GC-MS dosahují vynikající citlivosti, přičemž jejich přístrojové meze detekce (IDL) i meze detekce metody (MDL) se pohybují v řádu jednotek pikogramů. Překonávají tak požadavky regulačních předpisů a umožňují přesnou kvantifikaci i stopových množství PAU [12].</li><li><strong>Automatizované extrakční systémy:</strong> Systémy, jako je <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/products/746"><strong>Thermo Scientific EXTREVA ASE </strong></a>Accelerated Solvent Extractor, kombinují extrakci a odpařování rozpouštědel do jednoho integrovaného procesu. Šetří čas, snižují riziko chyb a spotřebu rozpouštědel, umožňují bezobslužný provoz a významně zvyšují kapacitu zpracování vzorků [6].</li><li><strong>Zdokonalené kalibrační metody: </strong>Kalibrace PAU využívající průměrný relativní odezvový faktor (AvRF) pokrývá koncentrační rozsah od 2,5 do 20 000 ng/ml, což přispívá ke zvýšení přesnosti kvantitativní analýzy [12].</li></ul><h3><span><strong>Závěr</strong></span></h3><p><span>Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků zůstává zásadní součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. S pokračujícím rozvojem analytických možností, zejména díky zdokonalování postupů využívajících metodu EPA 3546 a pokroku v detekčních technologiích, získáváme stále podrobnější informace o výskytu, osudu a dopadech těchto rozšířených kontaminantů.</span></p><p><span>Pokračující výzkum a vývoj citlivějších a rychlejších detekčních metod vhodných pro použití přímo v terénu budou nezbytné pro další monitorování a omezování expozice PAU. Lepší porozumění tomu, kde a v jaké podobě se PAU v životním prostředí vyskytují, nám umožní vyvíjet účinnější strategie ke snížení jejich dopadů na lidské zdraví a ekosystémy, na kterých jsme závislí.</span></p><p><span>Spolupráce odborníků na životní prostředí, analytických chemiků, specialistů v oblasti veřejného zdraví a regulačních institucí může přispět ke snížení kontaminace PAU a souvisejících zdravotních rizik.</span></p><p><span>Nezapomeňte si přečíst také další články z naší<strong> </strong></span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/introducing-our-environmental-contaminants-series-making-sense-of-the-alphabet-soup?utm_source=chatgpt.com"><span><strong>série věnované kontaminantům životního prostředí</strong></span></a><span>, které se zaměřují na </span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/article/8068"><span><strong>perzistentní organické polutanty (POPs)</strong></span></a><span>, </span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-semi-volatile-organic-compounds-svocs?utm_source=chatgpt.com"><span><strong>semivolatilní organické sloučeniny (SVOCs)</strong></span></a><span><strong>, </strong></span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polychlorinated-biphenyls-pcbs?utm_source=chatgpt.com"><span><strong>polychlorované bifenyly (PCBs)</strong></span></a> <span>a<strong> </strong></span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/article/7811"><span><strong>per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS)</strong></span></a><span>.</span></p>

Význam stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)

<p><strong>Konference CZEPAR "Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné</strong>“<strong> začíná již příští týden a my vám přinášíme její program.</strong></p><h3><strong>Registrace</strong></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>👉</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdfFVYYWFWCXmECSeAk2Gtwk019OLpqUSr5f4rdQBaBdqCt1g/viewform"><strong>Registrace na konferenci a workshop je stále otevřena!&nbsp;</strong></a></p></blockquote><h4><strong>Registrační poplatky</strong></h4><ul><li><strong>Běžné vložné: </strong>3900,-</li><li><strong>Zvýhodněné vložné (student):</strong> 2600,-</li><li><strong>Zvýhodněné vložné (člen CZEPAR):</strong> 3400,-</li><li><strong>Workshop ddPCR:</strong> 600,-</li></ul><p><strong>Konferenční poplatek zahrnuje:</strong> celodenní pitný a kávový servis, občerstvení v průběhu konference, společenskou večeři a konferenční materiály</p><h3><strong>Program workshopu Droplet Digital PCR (ddPCR)</strong></h3><h4><strong>Pondělí 9. listopadu 2026</strong></h4><h5><strong>10:00 - 10:30 Přivítání a úvod</strong></h5><ul><li>Alica Chroňáková</li></ul><h5><strong>10:30 - 12:00 Laboratorní část</strong></h5><ul><li><strong>Příprava vzorků a reakčních směsí pro odpolední analýzu</strong></li></ul><h5><strong>12:15 - 13:15 </strong>Oběd</h5><h5><strong>13:15 - 14:15 Přednáška: Teorie a Praxe ddPCR</strong></h5><ul><li>Eva Petrová</li></ul><h5><strong>14:15 - 15:15 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>15:15 - 15:45 Práce s přístrojem</strong></h5><ul><li><strong>Příprava a nastavení přístroje, praktická ukázka a pilotní kontrola výsledků ranních vzorků</strong></li></ul><h5><strong>15:45 - 16:00 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>16:00 - 17:00 Společné vyhodnocení a interpretace výsledků</strong></h5><ul><li>Eva Petrová</li></ul><h5><strong>17:00 Ukončení workshopu</strong></h5><ul><li>Alica Chroňáková</li></ul><h3><strong>Program konference</strong></h3><h4><strong>Úterý 10. listopadu 2026</strong></h4><h5><strong>od 8:30 Registrace účastníků</strong></h5><h5><strong>09:30 – 09:45 Oficiální zahájení</strong></h5><ul><li>Kristýna Havelková (Organizátorka konference) a Dana Kok (ředitelka CZEPAR)</li><li>doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová (Primátorka města České Budějovice)</li><li>Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA (Ministr zdravotnictví)</li></ul><h5><strong>9:45 - 10:00 AMR: z okraje zájmu do centra dění?</strong></h5><ul><li>Lukáš Macenauer, MSc. (Státní zdravotní ústav)</li></ul><h5><strong>10:00 – 10:25 Jedno zdraví, jeden problém: Paralely v míře užívání antibiotik u lidí a zvířat</strong></h5><ul><li>Mgr. Lucie Pokludová, Dr. (Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv)</li></ul><h5><strong>10:25 – 10:50 Spotřeba ATB v českých nemocnicích: jak jsme na tom a co musíme zlepšit?</strong></h5><ul><li>MUDr. Marek Štefan, MBA (Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka)</li></ul><h5><strong>10:50 – 11:15 Antimikrobiální stewardship v nemocnicích a sociálních zařízeních - s čím pohnout a jak?</strong></h5><ul><li>MUDr. Petr Smejkal (IKEM)</li></ul><h5><strong>11:15 – 11:40 Od léčby k prevenci: možnosti snižování potřeby antibiotik ve veterinární medicíně</strong></h5><ul><li>Mgr. Magdaléna Crhánová, Ph.D. (Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.)</li></ul><h5><strong>11:40 – 12:40 </strong>Oběd</h5><h5><strong>12:40 – 13:05 Antimikrobiální rezistence napříč ekosystémy: co skutečně víme o jejím šíření?</strong></h5><ul><li>doc. RNDr. Monika Dolejská, Ph.D. (Veterinární univerzita Brno a Lékařská fakulta UK v Plzni)</li></ul><h5><strong>13:05 – 13:20 Antimikrobiální rezistence na přítocích a odtocích ČOV v kontextu Směrnice 2024/3019</strong></h5><ul><li>Mgr. Štěpánka Šabacká (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.)</li></ul><h5><strong>13:20 – 13:40 Jak překonat rezistenci: nové terapeutické strategie proti atypickým mykobakteriím</strong></h5><ul><li>doc. PharmDr. Mgr. Martin Krátký, Ph.D. (Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové)</li></ul><h5><strong>13:40 – 14:40 FLASHTALKS</strong></h5><h5><strong>14:40 – 15:15 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>15:15 – 15:40 Antimikrobiální rezistence pod lupou One Health: od surveillance k ochraně veřejného zdraví</strong></h5><ul><li>Mgr. Matyáš Fošum, Ph.D. (Ministerstvo zdravotnictví, zástupce hlavního hygienika ČR)</li></ul><h5><strong>15:40 – 15:55 Jak čistírny odpadních vod ovlivňují vstup AMR do životního prostředí</strong></h5><ul><li>Ing. Jana Bartáčková, Ph.D. (Vysoká škola chemicko - technologická v Praze)</li></ul><h5><strong>15:55 – 17:25 POSTEROVÁ SEKCE s občerstvením a diskuzí</strong></h5><h5><strong>17:25 – 17:40 Příprava workshopu</strong></h5><h5><strong>17:40 – 19:00 Workshop - „AMR v životním prostředí pod palbou argumentů”</strong></h5><ul><li>Moderuje doc. RNDr. Monika Dolejská, Ph.D. a Mgr. Iva Sukkar, Ph.D.</li></ul><h5><strong>od 19:30 Společenská večeře</strong></h5><h4><strong>Středa 11. listopadu 2026</strong></h4><h5><strong>08:30 – 08:35 Zahájení 2. dne konference</strong></h5><h5><strong>08:40 – 08:55 Detekce antibiotických rezistencí pomocí Oxford Nanopore</strong></h5><ul><li>Mgr. Petr Táborský (I.T.A. - Intertact)</li></ul><h5><strong>08:55 – 09:20 Od statku po nemocnici: MRSA jako One Health hrozba</strong></h5><ul><li>RNDr. Jan Tkadlec, Ph.D. (2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, FN Motol a Nemocnice Na Homolce)</li></ul><h5><strong>09:20 – 09:45 Racionální preskripce v překladu – sociální a organizační kontext předepisování antibiotik</strong></h5><ul><li>doc. PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. (Univerzita Karlova)</li></ul><h5><strong>09:45 – 10:10 Jak předepisujeme antibiotika v primární péči?</strong></h5><ul><li>Ing. Ladislav Wagner, MHA (Kancelář zdravotního pojištění)</li></ul><h5><strong>10:10 – 10:40 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>10:45 – 12:30 Panelová diskuze - „Antibiotika a české potraviny: jak veřejnosti pravdivě vysvětlit riziko“</strong></h5><ul><li>Moderuje Mgr. et Mgr. Jan Šturma</li></ul><h5><strong>12:30 – 13:15 </strong>Oběd</h5><h5><strong>13:15 – 13:40 Antimikrobiální rezistence na úpravnách vody a distribučních sítích pitné vody: od povrchové vody až ke spotřebišti</strong></h5><ul><li>Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D. (Vysoká škola chemicko - technologická v Praze)</li></ul><h5><strong>13:40 – 14:00 Fágová terapie v České republice: od historických počátků k současnému výzkumu a klinickým aplikacím</strong></h5><ul><li>Mgr. Dana Kocourková, Ph.D. (FAGOFARMA)</li></ul><h5><strong>14:00 - 14:30 Epidemiologicky úspěšné linie Escherichia coli: genomická diverzita, rezistence a role plazmidů</strong></h5><ul><li>Mgr. Iva Sukkar, Ph.D., Ing. Markéta Brzobohatá a Mgr. René Pariža (Veterinární univerzita Brno, Lékařská fakulta UK v Plzni, Mendelova univerzita v Brně)</li></ul><h5><strong>14:30 – 14:50 Vlastnosti zástupce r. Morganella izolovaného z netopýřího guána v turisticky významné jeskyni, příspěvek ke konceptu One Health</strong></h5><ul><li>RNDr. Dana Elhottová, Ph.D. (Ústav půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR, v. v. i.)</li></ul><h5><strong>14:50 – 15:05 Perspektivy a úskalí biomimetických polymerů v boji proti antibiotické rezistenci</strong></h5><ul><li>prof. Ing. Daniela Plachá, Ph.D (Lékařská fakulta, Ostravská univerzita)</li></ul><h5><strong>15:05 – 15:30 Zakončení konference</strong></h5><h3><strong>Partneři konference</strong></h3><h4><strong>Hlavní partneři konference</strong></h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/42"><strong>Pragolab</strong></a></li><li>SVEN BioLabs s.r.o.</li><li>I.T.A.-Intertact s.r.o.</li></ul><h4><strong>Mediální partner</strong></h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/1"><strong>LabRulez</strong></a></li></ul><h4><strong>Partneři konference</strong></h4><ul><li>Všeobecná fakultní nemocnice v Praze</li><li>AUMED</li><li>SNT+</li><li>Herbavita</li></ul>

Program konference CZEPAR 2026

Životní prostředí

Zdraví

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Český institut výzkumu a pokročilých technologií (Czech Advanced Technology and Research Institute – CATRIN) je vysokoškolský ústav Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl integrací vědeckých týmů Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) s cílem úzce propojit vědecké kapacity v oblasti biomedicíny, nanotechnologií, nových materiálů, výzkumu rostlin či biotechnologií a ještě úspěšněji čelit  globálním výzvám současného světa, k nimž patří například dopady klimatických změn, boj s novými typy patogenů, diagnostika a léčba civilizačních onemocnění, odvrácení hrozící potravinové krize, získávání a ukládání „zelené“ energie, zajištění dostatku pitné vody, ochrana životního prostředí a řada dalších.

CATRIN

Cílem CZEPAR je vytvářet prostor pro diskusi, sdílení informací a mezioborovou spolupráci. Chceme přinášet vědomostní základnu pro státní správu při hledání regulatorního rámce, který umožní účinný boj proti šíření antibiotické rezistence ve společnosti.

CZEPAR - Česká platforma antibiotické rezistence

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

ESI Scientific SC-4 DX FAST Autosampler pro ICP-OES, ICP/MS (Nový)

ESI SC-4 DX FAST Autosampler je pokročilý, vysoce výkonný automatický dávkovač pro ICP-OES, ICP/MS.

Bazar produkty z kategorie ICP/MS (SQ) zaměřené na ICP-OES ve stavu nové - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Program konference CZEPAR 2026

Význam stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)

Projekt REEactor odstartoval. Zjednoduší separaci prvků vzácných zemin