Pá, 6.11.2026 | Originální článek z: ÚOCHB
Vědci z ÚOCHB vyvinuli molekulární systém, který pomocí světla dokáže zpomalit náhodnou rotaci uvnitř molekuly až 300 000krát. Objev otevírá nové možnosti konstrukce molekulárních strojů.Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Foto: ÚOCHB/Tomáš Belloň: Lukáš Severa a Jiří Kaleta
- Video: IOCB Prague: Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
Molekuly nejsou nikdy v klidu. Vlivem tepelné energie se neustále pohybují v prostoru a navíc se jejich části otáčejí jedna vůči druhé. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní ukázali, že náhodný pohyb uvnitř molekuly jde výrazně utlumit. Pomocí světla mohou zpomalit vzájemnou rotaci dvou různých částí jedné molekuly až o pět řádů, což představuje důležitý krok při konstrukci molekulárních strojů.
Jednotlivé části molekul se vlivem tepelné energie neustále chvějí, natáčejí a mění svou polohu – tento jev se označuje jako Brownův pohyb. Při konstrukci molekulárních strojů tak vědci na rozdíl od „běžných strojařů“ pracují se součástkami, které se neustále pohybují. Aby z nich mohli sestavit fungující mechanismus, musí umět jejich pohyb regulovat. Právě to se podařilo týmu Jiřího Kalety z ÚOCHB.
Vědci vytvořili molekulární systém, do něhož zabudovali dvě klíčové části: světlem ovládaný molekulární motor a rotor, který se vlivem tepelného pohybu náhodně otáčí kolem své osy. „Když na molekulu posvítíme, motor změní své prostorové uspořádání, a tím ovlivní pohyb rotoru. V uspořádání ‚odbržděno‘ se rotor může otáčet snadno, v řežimu ‚zabržděno‘ mu motor začne prostorově překážet a výrazně zvýší energetickou bariéru, kterou musí rotor při otočení překonat,“ vysvětluje základní princip první autor studie Lukáš Severa.
Po pohlcení světelné energie se v molekule přeskupí elektrony, čímž se dočasně oslabí jedna z chemických vazeb. Molekulární motor díky tomu může změnit svůj tvar a vytvořit prostorovou překážku, která zpomaluje otáčení rotoru. Tato změna je vratná, takže motor může mezi oběma uspořádáními opakovaně přecházet.
Princip si lze představit jako ručičku volně uchycenou na ose, kterou neustále rozhýbávají drobné otřesy. Pokud jí nic nestojí v cestě, může se snadno otáčet. Když se ale do její dráhy dostane překážka, otáčení se výrazně zpomalí. V molekule tuto překážku vytváří pohyblivá část molekulárního motoru.
Video
Zpomalení až 300 000 krát
Rozdíl mezi oběma režimy je výrazný. „U dřívějších podobných systémů se dařilo rychlost rotace měnit maximálně stonásobně. Díky našemu principu jsme se posunuli ke zpomalení zhruba 300 000×, což představuje velký průlom,“ vysvětluje Jiří Kaleta.
Rozdíl mezi oběma polohami se s klesající teplotou ještě dramaticky zvětšuje. Pokud by se při velmi nízké teplotě nezabržděný rotor otočil jednou za sekundu, zabržděnému by za stejných podmínek trvala jediná otáčka přibližně 350 miliard let – asi pětadvacetkrát déle, než je současný věk vesmíru.
Schopnost regulovat pohyb jednotlivých částí molekul je důležitá pro konstrukci složitějších molekulárních strojů. „Pokud chcete vytvořit složitější mechanismus, nestačí mít motor. Potřebujete také prvky, které dokážou pohyb jednotlivých součástí regulovat a vzájemně koordinovat. My ukazujeme jeden z principů, jak toho na molekulární úrovni dosáhnout,“ uzavírá Jiří Kaleta.
ÚOCHB/Tomáš Belloň: Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem: Lukáš Severa a Jiří Kaleta
Původní článek
Light-Gated Control of Brownian Rotation by a Molecular Motor
Severa, L., Bezděková, K., Majerová Varga, K., Bastien, G., Stroka, M., Císařová, I., Dračínský, M., & Kaleta, J.
Angew. Chem. Int. Ed., 2026, 65, e7061287
https://doi.org/10.1002/anie.7061287
Licencováno pod CC-BY 4.0
