Bakteriofágy jako alternativa v léčbě rezistentních infekcí: první zkušenosti v ČR a další vývoj

Antibiotická rezistence patří mezi rostoucí výzvy současné medicíny a jednou z možností, jak proti obtížně léčitelným bakteriálním infekcím postupovat, je využití bakteriofágů. Prezentace Milana Buňaty ze společnosti FAGOFARMA, se kterou vystoupil na loňské konferenci CZEPAR 2025 - Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné, shrnuje princip fágové terapie, její současné možnosti v České republice, první klinické zkušenosti i vývoj nových přípravků, které by mohly v budoucnu rozšířit možnosti léčby rezistentních infekcí. 

Co jsou bakteriofágy a proč jsou zajímavé pro medicínu

Bakteriofágy jsou viry, které napadají bakterie, využívají je ke své reprodukci a následně je ničí. Jejich důležitou vlastností je vysoká selektivita – cílí pouze na své hostitelské bakterie a ostatní mikroorganismy ponechávají nedotčené. Jsou přirozenou součástí mikrobiálního světa a vyskytují se prakticky všude tam, kde jsou přítomny bakterie. 

Z pohledu medicíny je zásadní, že bakteriofágy mohou napadat také bakterie rezistentní vůči antibiotikům. Právě proto se k nim znovu obrací pozornost v souvislosti s rostoucí antibiotickou rezistencí. Zajímavé přitom je, že jejich historie sahá hluboko před éru moderních antibiotik – bakteriofágy byly objeveny na konci 19. století a popsány v roce 1915, tedy ještě před objevem penicilinu. 

Individuální terapie versus registrované léčivé přípravky

Současné využití bakteriofágů lze rozdělit na dva základní přístupy: individuální fágovou terapii a budoucí použití registrovaných léčivých přípravků.

Individuální terapie umožňuje relativně rychle zvolit fágy podle konkrétního bakteriálního původce infekce. Výhodou může být vysoká účinnost a možnost minimalizovat vznik rezistence. Nevýhodou je naopak nejednotný způsob podávání, omezený počet pacientů, kterým lze takovou terapii nabídnout, a rozdílné regulatorní podmínky v jednotlivých zemích. 

Registrovaná léčiva by naopak mohla být dostupná mnohem širšímu počtu pacientů. Jejich vývoj však vyžaduje dlouhý proces klinického hodnocení a registrace. Prezentace zároveň upozorňuje, že v Evropské unii zatím nejsou taková registrovaná fágová léčiva dostupná. 

Klinická hodnocení fágových přípravků v Česku

Významným tématem prezentace je současný vývoj fágových léčivých přípravků.

Izraelská společnost BIOMX provádí klinické hodnocení fágového přípravku zaměřeného proti Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou fibrózou, přičemž část pacientů je podle prezentace zapojena ve FN Motol. 

Česká společnost MB PHARMA zahájila fázi IIA klinického hodnocení přípravku DUOFAG®, který obsahuje fágy proti Staphylococcus aureus a Pseudomonas aeruginosa a je určen pro léčbu infikovaných ran.

Společnost FAGOFARMA pak připravuje klinické hodnocení přípravku TRIOFAG®, který kombinuje fágy proti Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter baumannii a má být zaměřen na infekce dýchacích cest. 

První pacient léčený bakteriofágy v ČR

V roce 2024 byl v České republice, v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, léčen první pacient pomocí bakteriofágů. Šlo o šedesátiletého pacienta s komplikovanou ortopedickou a chirurgickou anamnézou a infekcí rezistentním Staphylococcus aureus. Od roku 2021 byl dlouhodobě léčen antibiotiky. Po dvou měsících fágové terapie byl podle uvedených údajů bez antibiotik a bez obtíží.

Tento případ ukazuje potenciál fágové terapie především u infekcí, kde standardní antibiotická léčba selhává nebo je dlouhodobě neefektivní. Zároveň ale jde o individuální zkušenost, nikoli o důkaz univerzální účinnosti, a širší využití bude záviset na dalších klinických datech a regulatorním vývoji.

Jak se připravuje systém pro fágovou terapii v ČR

Důležitou roli má také pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví, která byla ustanovena v roce 2024. Jejími členy jsou zástupci Ministerstva zdravotnictví, SÚKL, velkých nemocnic, průmyslu a zdravotních pojišťoven

Mezi hlavní cíle skupiny patří hledání způsobu, jak umožnit a zjednodušit bakteriofágovou terapii v rámci současné české legislativy, vytvořit cestu k úhradě ze zdravotního pojištění a definovat, kde a za jakých podmínek bude možné tuto léčbu poskytovat. 

V současnosti se však stále jedná o léčbu neregistrovanými léčivými látkami poskytovanou na základě výjimky ministra zdravotnictví. 

Budoucnost fágové terapie

Vývoj bakteriofágové léčby v Česku se tedy pohybuje současně na několika úrovních – od individuálních terapií přes klinická hodnocení nových přípravků až po vytváření regulatorního rámce pro budoucí širší použití.

Fágová terapie zatím v Evropě nepředstavuje běžnou standardní léčbu. První zkušenosti a probíhající klinická hodnocení však ukazují, že může mít význam především tam, kde tradiční antibiotická léčba naráží na limity. Klíčové bude, zda se podaří potvrdit účinnost a bezpečnost v klinických studiích a současně vytvořit funkční regulatorní a úhradový systém.

Registrujte se na letošní ročník konference CZEPAR - Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné. Registrace je možná do 23. října, abstrakty přednášek a posterů lze zaslat pouze do pátku 9. 10. 2026!

CZEPAR: Pozvánka na konferenci CZEPAR 2026