Studie odhalila nečekaně velký přínos půdy ke znečištění ovzduší

Mezinárodní tým vědců vnesl světlo do chápání procesů ovlivňujících globální distribuci znečišťujících látek v ovzduší - opětovného uvolňování polycyklických aromatických sloučenin (PACs). Novou studii publikoval Journal of Hazardous Materials.

Polyaromatické sloučeniny jsou toxické látky s dlouhou životností, které významně přispívají ke znečištění ovzduší v industrializovaném světě. Vznikají jako nevyhnutelné vedlejší produkty spalování všech druhů fosilních paliv a dřeva a po suché či mokré expozici (dešti) se PACs přenáší a ukládají do půdy. V závislosti na pokračujícím znečištění a povětrnostních podmínkách pro přenos a usazování se mohou následně z povrchu půdy odpařovat a znovu se uvolňovat do ovzduší. Tím se půda stává sekundárním zdrojem těchto znečišťujících látek.

Řadu z polyaromatických sloučenin, které mohou být znovu vypuštěny do vzduchu, identifikovali vědci díky měření znečištění ovzduší a půdy a současnému měření výměny mezi ovzduším a půdou na venkovských travnatých plochách a v odlehlých lesích.

"Takové re-emise mohou významně zvýšit koncentrace polyaromatických sloučenin ve vzduchu daleko od zdrojových oblastí," zdůrazňuje důležitost těchto zjištění Gerhard Lammel z centra RECETOX.

Poprvé také kvantifikovali re-emisní tok PACs z půdy (hmotnost PACs vypařená na ploše za čas) v boreálním lese ve Finsku. Při vztažení tohoto toku na celou zemi zjistili, že je ve Finsku srovnatelný s primárními emisemi z průmyslu, vytápění domácností a motorové dopravy. Výsledky studie, publikované v Journal of Hazardous Materials, tak naznačují, že ve státech ovlivněných zejména znečištěním ovzduší ze sousedních zemí mohou být sekundární emise vyšší než domácí primární emise.

"Naše výsledky naznačují, že emisní inventury by měly, aspoň v méně zalidněných zemích Evropy, zohledňovat tento další typ zdrojů. Potřebujeme více měření, která nám pomohou identifikovat, jaké půdní podmínky vedou k těmto re-emisím, abychom nakonec dospěli k přesnějším emisním inventurám napříč ekosystémy,“ doplňuje Lammel.

Výzkum také znovu upozornil na tzv. efekt kobylky (grasshopper effect), tedy přispění potenciálních re-emisí látek nebezpečných pro lidské zdraví i ekosystémy k jejich globálnímu šíření a dlouhé životnosti v environmentálních matricích.

Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky (25-17534S); výzkumnými infrastrukturami ACTRIS-CZ (č. LM2023030) a RECETOX (č. LM2023069) financovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a OP VVV (projekt CETOCOEN EXCELLENCE č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_043/0009632).

RECETOX-MUNI: Studie odhalila nečekaně velký přínos půdy ke znečištění ovzduší

Původní článek

Polycyklické aromatické sloučeniny v ovzduší – význam opětovného odpařování z půdy

Gerhard Lammel, Dominika Bezdeková, Jakub Martiník, Karsten Baumann, Rostislav Červenka, Petr Kukučka, Ondřej Letocha, Ludovic Mayer, Petra Přibylová, Roman Prokeš, Üllar Rannick, Risto Taipale

J. Hazard. Mater., 2026, 516, 143283 

https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2026.143283

licencováno pod CC-BY 4.0