Vědci z UPCE vyvinuli senzory pro novou generaci baterií

Pá, 5.6.2026 | Originální článek z: UPCE / Martina Macková
Vědci z Univerzity Pardubice vyvinuli citlivé senzory pro lithium-iontové baterie, které umožní vznik chytrých akumulátorů s delší životností a vyšší bezpečností.
<p><strong>UPCE: </strong>Vědci z UPCE vyvinuli senzory pro novou generaci baterií&nbsp;</p>

UPCE: Vědci z UPCE vyvinuli senzory pro novou generaci baterií 

Výzkumníci z Univerzity Pardubice vyvinuli unikátní senzory, které mohou zásadně prodloužit životnost lithium-iontových baterií a posunout vývoj tzv. chytrých akumulátorů. Ty budou v budoucnu schopné samy detekovat problémy a díky pokročilým funkcím i reagovat na jejich vznik. Univerzita zároveň usiluje o mezinárodní patentovou ochranu těchto senzorů.

Na vývoji se podílí tým z Fakulty chemicko-technologické v rámci mezinárodního projektu Horizon Europe - Salamander, který propojuje mezinárodní vědecké kapacity z oblasti bateriového výzkumu. Pardubičtí vědci mají v projektu klíčovou roli – zaměřují se na vývoj senzorů pro sledování teploty, stavu baterie (SOH) a dalších parametrů měřených přímo uvnitř akumulátoru.

„V rámci projektu jsme vyvinuli nové typy a konstrukce senzorů, které jsou extrémně citlivé a dokáží měřit i velmi malé změny teplot a dalších parametrů přímo uvnitř akumulátoru,“ říká vedoucí pardubického týmu Tomáš Syrový z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a dodává: „Náš výzkum posouvá vědu blíže k vývoji nové generace inteligentních baterií, které najdou uplatnění například v elektromobilitě, energetice nebo moderní elektronice.“

Vyvinuté tištěné tenkovrstvé senzory dokážou zachytit změny teplot elektrod na úrovni setin stupně Celsia, díky jejich umístění uvnitř článku a na povrchu elektrod. To je nedosažitelné pro běžné senzory umístěné vně baterie. Právě tato přesná data umožňují detailní monitoring dějů uvnitř článku a otevírají cestu k využití pokročilých algoritmů a umělé inteligence pro prediktivní ochranu a optimalizaci provozu baterií. Významnou část výzkumu věnovali pardubičtí vědci také zajištění dlouhodobé odolnosti senzorů, které musí spolehlivě fungovat v chemicky agresivním prostředí uvnitř baterie.

Citlivé a spolehlivě pracující senzory jsou nezbytnou součástí nové generace chytrých baterií. Data ze senzorů a vyvinuté algoritmy umožnují identifikaci negativních jevů v zárodcích, díky čemuž je možné aktivovat samoopravné mechanismy akumulátorů, které jsou v rámci projektu rovněž vyvíjeny. Jejich aktivace výrazně prodlouží životnost baterií a zvýší bezpečnost jejich používání. 

Pro vybrané technologie již univerzita podala patentové přihlášky v rámci EU a v dalších zemích, přičemž Univerzita Pardubice je jejich hlavním autorem.

Univerzita Pardubice
LinkedIn Logo
 

Podobné články

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek
Článek | Věda a výzkum

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

Vědci z Farmaceutické fakulty MU spolupracují na vývoji systému, který umožňuje přesnější detekci bojových chemických látek.
Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory
Článek | Osobnosti

Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory

Profesor Martin Vrňata na VŠCHT Praha vede skupinu „Senzory“, která se zaměřuje na teoretický a aplikovaný výzkum senzorů pro detekci plynů pomocí různých převodních mechanismů.
Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností
Článek | Věda a výzkum

Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností

Vědci z CATRIN UP a VŠB–TUO vyvinuli revoluční nanosenzory z uhlíkových teček, které dokážou s dosud nevídanou přesností měřit pH uvnitř živých buněk a otevírají nové možnosti v medicínské diagnostice.
Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace
Článek | Věda a výzkum

Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace

Dusíkem obohacený grafenový materiál GN3 z CATRIN Univerzity Palackého zařadila Evropská komise do Inovačního radaru mezi technologie s vysokým komerčním potenciálem.
 

Podobné články

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek
Článek | Věda a výzkum

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

Vědci z Farmaceutické fakulty MU spolupracují na vývoji systému, který umožňuje přesnější detekci bojových chemických látek.
Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory
Článek | Osobnosti

Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory

Profesor Martin Vrňata na VŠCHT Praha vede skupinu „Senzory“, která se zaměřuje na teoretický a aplikovaný výzkum senzorů pro detekci plynů pomocí různých převodních mechanismů.
Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností
Článek | Věda a výzkum

Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností

Vědci z CATRIN UP a VŠB–TUO vyvinuli revoluční nanosenzory z uhlíkových teček, které dokážou s dosud nevídanou přesností měřit pH uvnitř živých buněk a otevírají nové možnosti v medicínské diagnostice.
Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace
Článek | Věda a výzkum

Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace

Dusíkem obohacený grafenový materiál GN3 z CATRIN Univerzity Palackého zařadila Evropská komise do Inovačního radaru mezi technologie s vysokým komerčním potenciálem.
 

Podobné články

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek
Článek | Věda a výzkum

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

Vědci z Farmaceutické fakulty MU spolupracují na vývoji systému, který umožňuje přesnější detekci bojových chemických látek.
Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory
Článek | Osobnosti

Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory

Profesor Martin Vrňata na VŠCHT Praha vede skupinu „Senzory“, která se zaměřuje na teoretický a aplikovaný výzkum senzorů pro detekci plynů pomocí různých převodních mechanismů.
Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností
Článek | Věda a výzkum

Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností

Vědci z CATRIN UP a VŠB–TUO vyvinuli revoluční nanosenzory z uhlíkových teček, které dokážou s dosud nevídanou přesností měřit pH uvnitř živých buněk a otevírají nové možnosti v medicínské diagnostice.
Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace
Článek | Věda a výzkum

Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace

Dusíkem obohacený grafenový materiál GN3 z CATRIN Univerzity Palackého zařadila Evropská komise do Inovačního radaru mezi technologie s vysokým komerčním potenciálem.
 

Podobné články

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek
Článek | Věda a výzkum

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

Vědci z Farmaceutické fakulty MU spolupracují na vývoji systému, který umožňuje přesnější detekci bojových chemických látek.
Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory
Článek | Osobnosti

Nový výzkumný projekt SenDiSo transformuje průmysl a zdravotnictví skrze inovativní senzory

Profesor Martin Vrňata na VŠCHT Praha vede skupinu „Senzory“, která se zaměřuje na teoretický a aplikovaný výzkum senzorů pro detekci plynů pomocí různých převodních mechanismů.
Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností
Článek | Věda a výzkum

Revoluční senzor dokáže měřit pH uvnitř živých buněk s nevídanou přesností

Vědci z CATRIN UP a VŠB–TUO vyvinuli revoluční nanosenzory z uhlíkových teček, které dokážou s dosud nevídanou přesností měřit pH uvnitř živých buněk a otevírají nové možnosti v medicínské diagnostice.
Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace
Článek | Věda a výzkum

Grafenový materiál z Olomouce se dostal mezi perspektivní evropské inovace

Dusíkem obohacený grafenový materiál GN3 z CATRIN Univerzity Palackého zařadila Evropská komise do Inovačního radaru mezi technologie s vysokým komerčním potenciálem.